Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podklady o církevním majetku uplavaly, napsala vláda Ústavnímu soudu

  12:36aktualizováno  17:28
Při stanovení majetku, který se má vrátit církvím, vycházela vláda z knihy, která vyšla v roce 1932. Nemohla se totiž opřít o podklady k církevním restitucím, které odnesla povodeň v roce 2002. Při studiu podkladů pro jednání Ústavního soudu to objevil místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek v textu, který vláda poskytla ústavním soudcům.

Právní poradce poslanců ČSSD Radovan Suchánek a poslanec sociální demokracie Lubomír Zaorálek při jednání Ústavního soudu o návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích. (29. května 2013) | foto: Václav ŠálekČTK

"V důsledku povodní roku 2002 nyní nejsou k dispozici údaje o původním církevním majetku z období revize první pozemkové reformy," ocitoval Zaorálek z vládního stanoviska pro Ústavní soud.

Vláda podle něj v dokumentu Ústavnímu soudu přiznává, že nedostatek relevantních podkladových údajů nahradila údaji převzatými z publikace Jana Voženílka "Předběžné výsledky československé pozemkové reformy" vydané v roce 1932. Zaorálek upozornil na revizi Masarykovy prvorepublikové pozemkové reformy, která proběhla až v roce 1947.

Takže je podle něj na stole znovu otázka, jak přesně vláda dospěla k tomu, že se má vydávat majetek plus finanční odškodnění v objemu 134 miliard korun.

Podle Mlsny místopředseda ČSSD vytrhl jednu větu z více než stostránkového stanoviska. "Ve stanovisku vlády je dvacetistránkový popis toho, jakým způsobem byl majetek vypočítáván," uvedl Mlsna. Podle něho vláda chybějící údaje, které uplavaly při povodních, nahrazovala za pomoci církevních dokumentů, spisů v depozitářích Národního archivu i jiných institucí.

Ústavní soud ve středu vyslechl zástupce sociální demokracie, komunistů i advokáta Karola Hrádelu, kterého si najaly Věci veřejné. Zazněly i závěrečné řeči. Soud odročil své jednání na pondělí 3. června, kdy má být vyhlášen verdikt (více zde).

Zaorálek iDNES.cz přiznal, že si je vědom toho, jaký asi verdikt Ústavního soud nakonec bude. Naznačilo to středeční počínání soudu, který odmítl návrhy stěžovatelů na dodatečný výslech svědků: ministryně kultury Aleny Hanákové a zemědělství Petra Bendla, šéfa Státního pozemkového úřadu i zástupce státních Lesů ČR či arcibiskupa Jana Graubnera. Jen čtyři soudci z patnácti to chtěli umožnit. Ústavní soud už také dříve politikům vytýkal, že problém bývalého církevního majetku nevyřešili.

Může to mít dohru i v Evropské unii, míní Zaorálek

Místopředseda Sněmovny a ČSSD Zaorálek, který byl ve středu osobně u Ústavního soudu, míní, že verdikt ve prospěch církví může mít dohru na půdě Evropské unie. Peníze od státu totiž dostanou i církve, které o žádný majetek nepřišly, takže nejde o finanční náhradu, ale stát zároveň řeší odluku církví od státu, kterou chce postupně udělat.

"Problém je v tom, že ten finanční příspěvek, ta finanční náhrada může být zítra nahlížena jako státní podpora, protože jestli s těmito penězi někdo přijde na trh nemovitostí, tak to bude znamenat distorzi trhu, a snadno přijde někdo, kdo si bude stěžovat Evropské komisi, že tady je deformován přirozený trh," uvedl Zaorálek.

Už ve středu ústavní soudce vyzval, aby se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou a zjistili, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu. Podle něj už Evropská unie podobný problém řeší u Itálie a Španělska. Církevní instituce tam podle něj dostávaly výhody od státu, například daňové, a teď se zkoumá, jestli takovými kroky tyto státy nepoškodily a nedeformovaly trh.

Církve mají podle schváleného zákona od státu během 30 let dostat celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Obdrží také majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.