Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podkarpatská Rus chce autonomii, zní z Moskvy. Rusíni to odmítají

  21:32aktualizováno  15. března 10:32
Ruská agentura TASS rozšířila zprávu o tom, že Zakarpatští Rusíni žádají uznání národnosti a chtějí po Kyjevu autonomii. Předseda Národní rady Rusínů Eugen Župan to odmítl. Údajný rusínský vůdce Petro Gecko podle Župana slouží ruské propagandě.

Zakarpatská oblast | foto: Profimedia.cz

Předseda Národní rady Rusínů na Zakarpatské Ukrajině Eugen Župan vyloučil, že by se uskutečnil sjezd rusínských organizací. Rusíni podle něj nepožádali Kyjev ani o rozšíření autonomie.

„Mluvil jsem s šéfem společnosti Duhnovicha Jurijem Prodanym. Ujistil mě, že se o údajném kongresu dozvěděl až 14. března,“ uvedl Župan podle listu Mukachevo.net. Duhnovicha byla podle agentury TASS jednou z rusínských organizací, které se sjezdu měly účastnit.

Eugen Župan se vyjádřil také k osobě údajného vůdce Rusínů, o kterém se zmiňuje ruská agentura. „Petro Gecko se už asi pět let na Zakarpatské Ukrajině neukázal. Od roku 2014 se aktivně zapojuje do ruské mediální propagandy, která pokrývá separatistické tendence na Zakarpatské Ukrajině,“ vysvětlil Župan.

Župan dále uvedl, že Rusíni zhruba před měsícem vydali prohlášení, ve kterém podporují integraci Ukrajiny do Evropské unie, demokratizaci a decentralizaci.

Podle Gecka se uskutečnil sjezd rusínských organizací

Počátkem loňského roku rozšířil Gecko prohlášení zakarpatských Rusínů, v němž vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání Podkarpatské Rusi a vyslání mírových jednotek. V nedávném rozhovoru na jednom z ukrajinských serverů prohlásil, že boj Doněcku a Luhansku za svrchovanost je pro Podkarpatskou Rus inspirací. Putin si podle něj na Ukrajině počíná jako mírotvorce. Gecka stíhá kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti Ukrajiny tamější policie.

„Akce se uskutečnila, rozhodnutí padlo,“ shrnul v sobotu Gecko výsledky údajného rusínského sjezdu. „Cílem je žádat uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda z roku 1991 o autonomii. Orientujeme se na dialog, nikoli na konfrontaci,“ řekl ruské agentuře. Na sjezdu bylo zastoupeno šest rusínských organizací sdružujících celkem 40 000 lidí, uvedl TASS.

Podle výsledků regionálního referenda v Zakarpatské oblasti z roku 1991 se pro „speciální samosprávu“ vyslovilo kolem 78 procent hlasujících. Ruské a rusínské zdroje referendum označují za hlasování o autonomii, které Kyjev neoprávněně ignoroval.

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během převratu na Ukrajině loni v únoru po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Geckova skupina ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národnostních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku její členové hledají v Kremlu.

Název Podkarpatská Rus nesla nejvýchodnější část předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.