Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podivuhodný celofán

aktualizováno 
Jako mladý lékař ošetřoval krátce před druhou světovou válkou Holanďan Willem Kolff mladíka se selháním ledvin. Jeho smrt Kolffa vyprovokovala k výzkumu dialýzy, tedy průniku složek roztoku (zde krve) přes polopropustnou membránu. Tu sehnal u nejbližšího uzenáře - byl to totiž obyčejný celofán, do kterého se presovaly buřty. Proti srážení krve během jejího pobytu mimo organismus použil sloučeninu heparin. Po obsazení Nizozemska Němci vypudili Kolffa z kliniky. Bádal tajně ve venkovské nemocnici, v kamrlíku, který nikdo nechtěl, nebol měl na dveřích číslo třináct. Kolff to vyřešil prostě: smolnou třináctku přečísloval. Svoji "umělou ledvinu" poprvé použil počátkem roku 1943. Fungovala, ale pacientka přesto zemřela - poté, co na jejích rozpíchaných žilách nezůstalo zdravé místečko k dalšímu napojení. 3. září 1945 ke Kolffovi přivážejí další pacientku. Má štěstí, že selhání jejích ledvin není chronické, nýbrž pouze akutní. Uzdravuje se dřív, než jí odejdou žíly - a vrací se zpět do kriminálu, kde sedí za kolaboraci s nacisty. Kolffova umělá ledvina se naproti tomu vydává do světa - zachraňovat další potřebné.

"Kopací míč" z uhlíku

Vědci možnost jejich existence tušili už pět roků, a dokonce si pro ně vymysleli název - fullereny (podle amerického architekt .. stavějícího mnohostěnové budovy). V září 1990 chemici z německé Mohuče publikují syntézu první sloučeniny s dutou molekulou složenou z šedesáti atomu uhlíku. Má tvar kopacího míč sešitého z pěti- a šestiuhlíkatých "buněk". Dnes už existuje cela škála obdobných sloučenin a "fullerenologie" patří k nejdynamičtějším oborům chemie. Kromě toho, že objevila třetí modifikaci uhlíku a nabídla technice látku neobyčejných vlastností, se věda opět blýskla - uvedla ve skutek něco tak nepravděpodobného, že by to vlastně nemělo existovat.

Hájek na Měsíci

1. září 1600 v Praze umírá muž ve své době nad jiné vynikající - Tadeáš Hájek z Hájku (narozen 1525). Po studiích v zahraničí krátce přednášel na Karlově univerzitě matematiku, pak nějakou dobu provozoval lékařskou praxi a věštil osudy lidí z tvaru vrásek na čele. Jím přeložený Mattioliho Herbář je považován snad za nejkrásnější knihu doby předbělohorské. Za účast na tažení proti Turkům dostal roku 1572 titul "protomedik Království českého" (něco jako hlavní hygienik) a stal se osobním lékařem Maxmiliána II. a pak Rudolfa II. Ve světě se nejvíc proslavil sako astronom: pravděpodobně první sjednotil určování souřadnic hvězd. Dnes se po něm jmenuje kráter na severním okraji viditelné části Měsíce (Hagecius).

Pan matematik

2. září 1865 umírá v Dublinu matematik William Rowan Hamilton (narozen 1805), od 22 let irský královský astronom. Svou návratnou kariéru začal objevem chyby v Laplaceově arcidíle Nebeská mechanika a skončil ji zobecněním teorie komplexních čísel. Jeho průkopnické práce v oboru teoretické mechaniky předznamenaly vznik kvantové teorie, bez takzvané Hamiltonovy funkce by nemohla existovat moderní matematická fyzika.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 43 afghánských vojáků

Nejméně 43 afghánských vojáků zahynulo v noci na čtvrtek při útoku islamistického hnutí Taliban na armádní základnu v provincii Kandahár na jihu Afghánistánu....  celý článek

Ilustrační snímek
Prolomit mlčení. Miliony příběhů o sexuálním násilí zaplavily internet

Během několika dní se na sociálních sítích zapojily miliony žen, ale i mužů do kampaně, jež odhaluje děsivý rozsah sexuálního násilí a obtěžování ve...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.