Podívejte se na zrekonstruovanou chloubu nebe, dvojplošník C-104

Po osmileté rekonstrukci se dnes představil v Národním technickém muzeu historický letoun C-104/Bücker - Jungmann. Nyní ho čekají ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v pražských Letňanech letové zkoušky.

"Náročná oprava tohoto historického dvojplošníku z roku 1954 trvala osm let, nyní má získat osvědčení k letové způsobilosti," řekla mluvčí muzea Alice Třísková. Vysvětlila, že letoun Bücker Bü-131 Jungmann, licenčně vyráběný v Československu pod označením C-104, zhotovili v továrně Aero ve Vysočanech v polovině 50. let. Jeho provoz v Aeroklubu Chrudim byl ukončen v roce 1961. Stroj pak získalo technické muzeum.

V dopravní hale byl zavěšen od roku 1979 celých dvaadvacet let, než jej svěsili pracovníci firmy BMZ Air Service. Na základě dlouhodobé zápůjční smlouvy pak započali s opravami s cílem, aby byl certifikován v kategorii "standardní", tedy schopný normálního leteckého provozu. "Nikoliv pouze se zvláštním osvědčením letové způsobilosti v kategorii ‚experimental‘, které se vydává pro letecké veterány," dodala Třísková.

Aby však mohlo být letadlo C-104 uznáno jako plně akrobatické, musela být upravena přední část konstrukce trupu. Bylo například nutné zesílit stěny trubek a původní motor Walter Minor 4-III nahradil motor M332. Stroj je nově vybaven speciálně vyvinutou vrtulí.

Povrchová úprava a barevné provedení bylo zvoleno s ohledem na prezentaci Národního technického muzea. Původní zelené khaki vojenské zbarvení nahradila zlatá barva v kombinaci s černou a trup letounu byl opatřen speciální imatrikulační poznávací značkou OK-NTM. Takto ztvárněný Bücker je jediný svého druhu na světě, a tudíž nezaměnitelný.

Letoun bude provozovat firma BMZ Air Service na letišti v Letňanech a v akrobatické škole v Karlových Varech. Piloti akrobati Vladimír Peroutka, Jiří Kobrle, Jiří Duras a Tomáš Kořínek jej budou předvádět na leteckých přehlídkách a produkcích po celém světě. Jednání s Úřadem civilního letectví ČR kvůli osvědčení letecké způsobilosti už byla zahájena.

Na "stočtyřku" vzpomíná akrobatický letec Jiří Kobrle

Klasická silueta elegantního dvojplošníku byla před šedesáti i padesáti lety ozdobou našeho nebe. Spolu s lahodným chorálem čtyř válců motoru Walter probouzela v dychtivých srdcích mladých aviatiků touhu po výškách a leteckých zážitcích.
V zimním čase se přechod do letu na zádech podobal ponoření hlavy do ledové vody ve finské přírodní sauně. Letecký zápal je dobrá ochrana proti pocitu chladu. Když jsem po čtyřiceti minutách obvyklým skokem opustil kokpit, mrazem znehybněné nohy mě odmítly nést a na delší chvíli jsem zůstal připoután k ojíněnému pažitu. I z podhledu byly všechny partie milovaného stroje půvabné a měl jsem ve své nehybnosti pocit úcty a pokory. Po chvíli díkůvzdání jsem chtěl s pomocí kapesníku učinit svůj nos průchodným, ale byl ještě zamrzlý...