Nová huť Klementa Gottwalda, jak zněl dobový název, se přitom začala stavět už za německé okupace. Protože se Vítkovické železárny kvůli okolní zástavbě nemohly dále rozvíjet, padlo rozhodnutí postavit pobočný závod v jižní části Ostravy.
S intenzivní výstavbou se ale začalo až po válce v roce 1947. Huť se budovala jako takzvaná stavba mládeže, do práce se zapojily tisíce mladých lidí z celé republiky i ze zahraničí.
Vznik NHKG Ostrava |
Někteří z budovatelského nadšení, mnozí zvolili dobrovolnou účast na stavbě jako únik před možnou šikanou ze strany komunistického režimu. Od roku 1950 do poloviny roku 1953 pracovalo na výstavbě Nové huti kolem sedmdesáti tisíc lidí.
První vysokou pec zapálil komunistický premiér Zápotocký
Novou huť režim budoval jako jednu ze svých "výkladních skříní" a tisk o ní nešetřil superlativy. Když 1. ledna 1952 tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký zapálil první vysokou pec, napsalo například Rudé právo: "Nová, průmyslová Ostrava bude mít nové, moderní město, jež vyroste z úcty k dělníkově práci. Bílé, bez prašného vzduchu, prokvetlé sady s veselými hřišti...".
Sen o bílé Ostravě se však nesplnil, huť se naopak stala dalším z velkých znečišťovatelů v regionu. Zvláště poté, co se v letech 1951 až 1958 postupně otvíraly nové provozy - koksárny, vysoké pece, siemens-martinské pece, hlubinné pece, blokovna a sochorové tratě, válcovna, slévárna a další.
Další významné provozy přibyly i v letech 1958 až 1961, a to zejména kapacity pro produkci základních surovin (koks, surové železo, ocel), nebo třeba linka na výrobu automobilových i traktorových kol. Firma se tak postupně rozrostla na obří komplex, ve kterém je mimo jiné i zhruba 200 kilometrů železničních kolejí.
