Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se, jak vypadá sopečný prach v Česku pod mikroskopem

  15:02aktualizováno  15:02
Experti České geologické služby s pomocí moderní techniky zpracovali analýzu, kolik sopečných částic obsahuje prach z pražských Holešovic a Křeslic. Díky ní se poprvé můžeme podívat, jak prach kolem nás vypadá pod mikroskopem. Analýzu zadal Český rozhlas Leonardo.

Sopečný prach (červená barva) pod mikroskopem. Stonásobně zvětšeno. Žlutou barvou jsou vyznačené pylové částice. | foto: Česká geologická služba, Jakub Haloda

Že i Česko zasáhly částice prachu, naznačili už v minulých dnech meteorologové z Královéhradecka a Ústecka. Ve druhém zmíněném regionu vrstvička nečistoty pokryla auta. Ale to šlo na vrub připsat i pylové sezoně. (předchozí článek čtěte zde)

Navíc meteorologické služby uváděly, že nejvyšší koncentrace popela zůstávala v atmosféře ve výšce zhruba nad šest kilometrů, uvedla stanice ČRo Leonardo. Nejvyšší koncentrace nad Českem byla 16. dubna nad severními Čechami a částečně nad Prahou. (čtěte Oblak popela zakalil oblohu nad Prahou a severem Čech)

Během 17. a 18. dubna tedy pracovníci České geologické služby ve spolupráci s Českým rozhlasem odebrali vzorky prachových částic v Holešovicích a Křeslicích. A podrobili je analýze pod scanovacím elektronovým mikroskopem a rentgenovým mikroanalyzátorem.

"Prachové částice prokazatelně vulkanického původu se podařilo nalézt v malém množství jen ve vzorku odebraném v Praze-Křeslicích. Vulkanické prachové částice o velikosti několika desítek mikrometrů byly tvořeny členitými a ostrohrannými úlomky minerálů a sopečným sklem," uvádí Leonardo.

Tisícinásobně zvětšená částice vulkanického popela v Praze

Tisícinásobně zvětšená částice vulkanického popela v Praze (klikněte na snímek pro další informace). Foto: Česká geologická služba / Jakub Haloda

"Naprostou většinu všech zachycených prachových částic však tvořila především pylová zrna, karbonátové částice, pocházející zřejmě ze stavební činnosti, jílové částice a také částice popela vzniklé spalováním organických látek. Malý výskyt částic vulkanického popela v odebraných vzorcích tak potvrzuje údaje meteorologů: nejvyšší koncentrace jsou ve vyšších vrstvách atmosféry (přesněji její části-troposféry)," dodává stanice.

Závěr z analýzy je takový, že výskyt částic sopečného popela v ovzduší v Praze byl zanedbatelný a zdraví obyvatel ohrozit nemohl.

DALŠÍ PODROBNOSTI

Reportáž o dalších zjištěných skutečnostech odvysílá vědecko-popularizační magazín Meteor v sobotu 24. 4. v 8:10 na Českém rozhlasu 2 - Praha a Českém rozhlasu Leonardo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.