Kazašských "berkuči", jak se říká lidem, kteří svůj život zasvětili chování a výcviku orlů skalních, jsou v patnáctimilionové zemi uprostřed Asie jen desítky. Na loveckou soutěž se sjeli se svými orly do středokazašského města Karkaralinsk.
Zdrojem všech snímků je Reuters. Fotografie zvětšíte kliknutím.
Zájem Kazachů o tradici berkuči roste od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Poté, co Kazachstán získal nezávislost, zmizeli úředníci z Moskvy, kteří pradávný zvyk kočovníků potírali jako elitářský sport.
Jde ale o víc než sport nebo návrat k tradici: podle kazašské pobočky Programu ochrany životního prostředí Země - projektu pod hlavičkou OSN - v letech 1993 až 2003 zaznamenala kazašská populace orlů skalních pád na pouhou čtvrtinu někdejšího množství těchto ptáků. Podpora berkuči je součástí osvěty OSN, která má pomoci k záchraně kazašské populace orlů.
Jedním z center berkuči nejprve byla vesnice Núra poblíž hranic s Čínou. Ještě v roce 2004 tu podle BBC News žila asi třetina z tehdejších čtyř desítek vyznavačů berkuči v celém Kazachstánu. Vesnici ale v roce 2006 srovnalo se zemí zemětřesení.
Kazaši se nicméně nevzdali. Ostatně, zatímco v Česku má muž zasadit strom, postavit dům a zplodit syna, skutečnému Kazachovi přísloví velí "mít rychlého koně, loveckého psa a smrtícího orla skalního".
