"Materiály o pobočce poskytnu ministru školství Ftáčnikovi. Na podezřelou činnost několika fakult, mezi nimiž je i bratislavská právnická fakulta, ho upozorňujeme delší dobu. Zatím jsme ale neměli žádné podklady či přesnější informace," uvedl předseda komise Lev Bukovský.
Předmětem jejího zájmu je nejen otázka, jestli je možné "vyvážet" studijní program akreditovaný na Slovensku, ale také platnost diplomů, které brněnský institut hodlá udělovat.
"Naše fakulta realizuje stejně jako desítky ostatních fakult na Slovensku bakalářské studijní programy ve spolupráci s jinými subjekty," uvedl Mamojka. "Když jsme zjistili, že z České republiky je velký zájem o studium na naší fakultě, využili jsme možností, které nabízí svou polohou a právnickým zázemím město Brno. Prostřednictvím institutu zabezpečujeme výuku dvou studijních programů - právo veřejné správy a obchodní právo," upřesnil.
Brněnský institut vybírá od studentů třicet tisíc korun ročně na organizační a provozní náklady. Pedagogové tam vyučují externě, velká část jich dochází z humanitních fakult Masarykovy univerzity.
Zakladatelem školy je Jiří Kroupa, který po roce 1989 kvůli pozitivnímu lustračnímu osvědčení odešel z křesla děkana Právnické fakulty MU a následně se pokoušel v Brně založit soukromou Moravskou právnickou univerzitu. Návrh projektu však před časem stáhl.
Podle předsedy tuzemské akreditační komise Miroslava Lišky neuspěl kvůli problémům s personálním zabezpečením. Velká část zaměstnanců totiž měla pocházet z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
"Nebylo jasné, jestli tito lidé opravdu chtějí do soukromé univerzity nastoupit, nebo ne. Jejich přestup by zřejmě brněnskou právnickou fakultu natolik oslabil, že by musela projít novým akreditačním řízením. Kdyby zůstali, měli by dva pracovní poměry, což není dobré řešení. Soukromé univerzity mají vytvářet alternativní, konkurenční prostředí veřejnoprávním školám a to by se nestalo," míní.
