Baholiarisoaová přiletěla vládním speciálem spolu s dalšími 85 ženami, informovala BBC. O její záchranu se zasloužilo nejmladší z jejích čtyř dětí. Opustila ho přitom v jeho šesti letech, když podepsala smlouvu na práci v cizině.
Jako ošetřovatelka si měla vydělat asi 800 dolarů (necelých 14 tisíc korun) měsíčně, a proto doufala, že něco ušetří a pošle zpět rodině.
Agentura ji ale podvedla. Už po příletu do Bejrútu 59leté Abeline vzali doklady a tím i šanci na návrat. "Řekli, že moje smlouva je na nic, že nic neznamená," popsala žena novinářům.
Abeline skončila na patnáct let jako jedna ze služek v domě bohatých manželů s čerstvě narozenými trojčaty. "Neměli jsme čas na jídlo ani na spaní. Nebyl čas ani na to se umýt. Pracovala jsem 24 hodin denně a dostávala za to 160 dolarů měsíčně. Z toho jsem ještě musela platit jídlo."
V domě vydržela sedm měsíců, pak utekla. Druhé místo opustila po dvou letech. Chtěla lepší práci, bez dokladů jí ale nikdo nic jiného než služku nenabídl. Takhle to šlo dál dalších dvanáct let.
Dostávají prášky, aby víc vydržely
Podle Fabienne Marie Angeové z madagaskarské agentury SPDTS, která ženám v takové situaci pomáhá, jsou některé otrokyně tak traumatizované, že ani neví, kde jsou. "Libanonští šéfové jim také někdy dávají drogy, aby víc vydržely. Musejí pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a pořádně nejedí. To všechno má pochopitelně vliv na jejich psychiku," říká Angeová.
Také Abeline její šéfové nabízeli léky, údajně aby nebyla ve stresu, "Znala jsem lidi, kteří potom skončili jako bez mozku. Stane se z vás zvíře, které je jen na úklid," dodává.
Abeline ale nakonec skončila ještě docela dobře. Mnohokrát se stalo, že ženy z Madagaskaru skončily na ulici jako prostitutky nebo zemřely za velmi záhadných okolností. Když se pak jejich těla dostala zpět do vlasti, chyběly jim orgány. "Některé rodiny chtěly rakev otevřít, a pak se zjistilo, že dívkám chybí třeba oči, místo nich měly oči z panenek, nebo jim chyběl jazyk, střeva, srdce... Stává se to," popisuje ředitelka agentury SPDTS Noro Randimbiarisonová. Podle lékařských zpráv tyto ženy spáchaly sebevraždu třeba skokem z vysoké budovy.
Baholiarisoaová měla štěstí, že se její nejmladší potomek se obrátil na SPDTS, aby ji pomohl najít. Zjistilo se, že se několikrát obrátila na konzulát v Bejrútu, a nakonec se podařilo ji dostat domů.
Do obchodu s lidmi byli zapletení i vládní úředníci
"Nemáme představu, kolik žen zemřelo nebo kolik jich otročí, protože když se zeptáte jejich šéfa, kde jsou, řekne jen, že utekly, a tím to skončí," stěžuje si Randimbiarisonová. "Ale jak poznáme, že vážně utekla, a že není pohřbená na dvoře? Důkazy neexistují."
Obchodu s lidmi se snaží madagaskarská vláda zabránit. Odhalila organizovanou síť specializovanou na tento obchod, která vznikla už v 90. letech. Její součástí přitom byli i vysocí vládní představitelé. Za pět tisíc dolarů vydávali falešná pracovní povolení a cestovní doklady. Rozbít tuto síť se ale zatím nepodařilo.
