Senát už ve výzvě poukázal na verdikt ústavních soudců z roku 2009, podle něhož "prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu", pokud obě komory parlamentu s dokumentem souhlasí.
Výzvu kritizoval senátor Petr Pakosta (ODS), který ji vnímá mimo rámec ústavního pořádku. Prezident má podle něj právo, nikoli povinnost sjednat nebo podepsat mezinárodní smlouvu. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier oponoval, že na povinnosti prezidenta podepsat schválenou smlouvu se shodla většina ústavních právníků, které oslovila senátní ústavní komise. Přiznal, že proti byl například náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži Zdeněk Koudelka, s nímž se má Klaus ve čtvrtek sejít kvůli nominaci na ústavního soudce.
Klaus byl kvůli otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty terčem levicové kritiky už v době, kdy odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU, připomněla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
Místopředseda Senátu Petr Pithart mluvil o porušování ústavy a prezidentského slibu. Zmínil i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady.
Předseda senátorů ODS Richard Svoboda doporučil zaujmout k výzvě zdrženlivý postoj, neboť na hraně ústavy se pohybovali mnozí oceňovaní čeští prezidenti.
Schvalování dodatku Evropské sociální charty v parlamentu provázely výhrady části pravicových zákonodárců. Odpůrcům vadilo, že by plnění závazků charty mohly nad rámec českého práva zpochybnit nejen národní, ale i mezinárodní odborářské organizace, případně nevládní organizace.
