Když se po roce 1989 přejmenovávaly komunistické názvy ulic, někteří lidé se v Třebíči podivovali, že nebyla přejmenována i Ruská ulice.
Starší generace však vědí, že ulice se jmenovala Ruská ještě dávno před nástupem komunistů k moci. Proč se tak ulice kdysi pojmenovala, neví dnes však téměř nikdo.
Není to ani v oficiálním radničním průvodci třebíčskými ulicemi. Martinu Herzánovi, autorovi právě vydávané knihy Třebíč ve spárech StB, se podařilo vypátrat, jak to s Ruskou ulicí bylo.
Název pochází již z počátku třicátých let minulého století, kdy v dolní části ulice začala vznikat první zástavba. Název má velebit Rusko jakožto našeho tehdejšího "spojence" v první světové válce při našem národním boji za samostatné Československo.
Ruská se ulice jmenovala původně jen dočasně
"Název ulice tak má paradoxně spíše protikomunistický název, neboť má vazbu právě na československé legionáře bojující v Rusku za ideály Masarykova samostatného státu," uvádí Martin Herzán.
Přitom název Ruské ulice byl už ve 30. letech schválen jen jako dočasný, ulice měla mít totiž oficiální název Generála Jana Syrového.
I v některých dobových dokumentech a plánech je už takto nazývána. Napomohl tomu fakt, že v úplně prvním rohovém domě na spodním začátku Ruské ulice (u Gorazdova náměstí) bydleli rodiče Jana Syrového, kde je generál často navštěvoval.
S trvalým přejmenováním ulice se čekalo až na 24. ledna 1938, kdy slavil Jan Syrový padesátiny. Jenže nový název vydržel pouze přes rok. Pak se z třebíčského rodáka stal v očích národa zrádce a ulici vrátili jméno Ruská.
Podal si ruku s Hitlerem
Proč najednou ta změna? Syrový byl za první světové války velitel československých legií v Rusku a ještě dlouhá léta poté byl brán za národního hrdinu. Jenže pak se stal ministrem obrany (od 22. září 1938 do 27. dubna 1939). Šéfem tohoto resortu byl i v osudové dny, kdy do Československa vtrhli nacisté.
"Ve funkci ministra obrany národ zklamal, když se podílel na poklidném obsazení zbytku Čech německou armádou v březnu 1939. Vydal mimo jiné příkaz, aby nepříteli nebyl kladen odpor. Navíc si na Pražském hradě podal ruku s Adolfem Hitlerem. Právě proto bylo rozhodnuto - ještě před nástupem komunismu - že ulice jeho jméno nakonec neponese," vysvětlil autor nové knihy Martin Herzán.
Generál Syrový byl hned po skončení druhé světové války zatčen z důvodu velezrady a odsouzen na 20 let do žaláře. Odseděl si čtrnáct let a v roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Za dalších deset let zemřel. Svůj proces do smrti chápal jako nespravedlivý, neboť ze své pozice jako voják plnil jen příkaz vrchního velitele ozbrojených sil - prezidenta Emila Háchy.
"Po sametové revoluci v roce 1989 je opět brán jako národní hrdina, především za činy z doby jeho působení v legiích v Rusku. Přestože jde o jednoho z celonárodně významných občanů Třebíče, ulici po něm už v rodném městě nepojmenovali. A nemá ji dodnes," uzavřel autor knihy.
