Hodně lidé objednávají i lety horkovzdušným balonem nebo vyhlídkové lety letadlem. Pár Čechů se díky letošním Vánocům posadí do kokpitu stíhačky, jeden prý vyrazí i do Ruska, kde zažije stav bez tíže. Tyto dary už jejich blízké přijdou na 20 až 50 tisíc korun. "Nyní před svátky si zážitky u nás objednávají tisíce lidí, během roku jde jen o stovky," dodala Zoderová.
Patrně nejkurióznějšími dárky se bude letos moci pochlubit "šťastlivec",
Jak vybíráte dárky
|
6 lidem ze 100 se dárek nelíbí
Z "konvenčních" dárků letos Češi najdou pod stromečkem velmi často hodinky nebo šperky. Podle čerstvého průzkumu STEM/MARK pro MF DNES jsou právě toto dárky, kterými se lidé nejčastěji trefí do vkusu svých partnerů. Přes sedm procent z 518 oslovených respondentů uvedlo, že jim partner doslova vyrazil dech právě takovým překvapením.
Vysoko se v průzkumu dostalo také oblečení následované dovolenou, parfémem, fotoaparátem a mobilním telefonem.
Jak vybírá partner/ka
|
"Jasně najevo své přání dává 33 procent respondentů," uvedla analytička Kateřina Luňáková. Velká většina lidí je také s dárky spokojena. Skutečně nepříjemné zklamání prý zažilo na Štědrý den šest procent lidí. "Dostal jsem soupravu pro domácího sebevraha," přiznal vánoční úlet svého partnera jeden z respondentů.
Jiného zas překvapila dvousetkoruna v krabičce od zubní pasty. Výjimkou prý nejsou ani dárky, které si jeden z partnerů koupí sám pro sebe, ale vydává je za společné. Polovina lidí, kteří mají partnera, vybírá dárky podle toho, zda protějškům udělají radost. Každý pátý se rovnou zeptá, co si přeje.
Rodina utratí 13 400 Kč
Výdaje českých domácností za vánoční svátky včetně potravin či výzdoby letos poklesnou oproti loňskému roku, ale ne nijak výrazně. Podle průzkumu společnosti Deloitte to bude o 2,5 procenta na zhruba 13 400 korun. Evropský průměr přitom činí asi 15 300 korun. Nejvíce peněz však letos Češi stejně jako v předchozích letech utratí za dárky. Bude to zhruba 9,5 tisíce korun. Za potraviny domácnosti utratí asi 3 500.
Ti, co utratí za dary méně než v roce předešlém – tedy třetina Čechů – to zdůvodňují zejména hospodářskou krizí. Asi třetina z nich se odvolává
na již vysoké dluhy a pětina lidí uvádí ztrátu zaměstnání.