Pod omítkou v největší místnosti muzea, kde se roku 1901 konala audience císaře Františka Josefa I., nalezli unikátní ornamenty, arabesky s původním zlacením a mramorováním ze 70. let 19. století.
"Je to naprosto ojedinělý a mimořádný nález," konstatoval historik a tajemník muzea Václav Houfek. "Jde o nejcennější historizující architekturu, kterou nelze v Ústeckém kraji s ničím jiným srovnávat," tvrdí. Srovnání prý snese snad jen interiér Obecního domu v Praze.
O jedinečné malbě neměl až do jejího odkrytí nikdo tušení. Nepřišlo se na ni ani při předchozí opravě po 2. světové válce, kdy se zdi v budově jen vybílily.
"Protože se po válce vyměnilo obyvatelstvo a nedochovaly se žádné dokumenty ani dobové fotografie, ztratila se paměť toho, jak to kdysi v muzeu vypadalo," upozorňuje Houfek.
Loni v září dělníci objevili neznámou místnost ve sklepě, o níž dosud neměl nikdo ani ponětí. A rovněž v císařském sále nalezli za vrstvou omítky, cihel a prken zachované dvoukřídlé novorenesanční dveře s vyrytými ornamenty a datem 1878. Někdo je nechal už před 2. světovou válkou zazdít.
Jde o jediný kus původního interiéru v neporušené podobě. Ostatní dveře v budově byly před časem vyměněny nebo jejich původní vzhled zmizel pod vrstvami laku. Nalezené dveře se po opravě muzea vrátí zpět do sálu a podle nich se vyrobí i další.
"Pokud by se sál podařilo zrestaurovat do původní podoby, šlo by o nejreprezentativnější prostor, který by mělo Ústí k dispozici," těší se náměstek primátora Jan Řeřicha.
Budova muzea je z roku 1897, nejstarší část pak dokonce z roku 1878. Podle Houfka se dají očekávat podobné nálezy i ve vstupní hale a u hlavního schodiště, kde restaurátorské práce dosud nezačaly.
