Nálezy z doby bronzové hlídala policie

Nálezy z doby bronzové hlídala policie - Martina Beková ukazuje nálezy z doby bronzové, které archeologové odhalili v Novém Městě nad Metují. (9. listopadu 2009) | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Pod náměstím byl bronzový poklad, hlídali ho strážníci

  • 3
Unikátní bronzový poklad našli archeologové při záchranném průzkumu před rekonstrukcí Husova náměstí v Novém Městě nad Metují. Pokládali ho za tak významný, že místo nechali střežit a nález tajili.

Zprávu o nálezu pokladu archeologové zveřejnili až dva dny po dokončení předlažby druhé části novoměstského náměstí. Do té doby místo nálezu a prostor, kde archeologové pracovali, střežila městská policie.

Bronzový poklad pochází z období asi 800 let před Kristem, kdy okolí Metuje obývali pravěcí lidé mladší doby bronzové. Právě ti si vystavěli na území dnešního historického centra Nového Města nad Metují hradiště, které v této oblasti patřilo ve své době mezi nejvýznamnější.

Bronzový poklad, který v současnosti čistí od letitých nánosů a působení zeminy archeologové v Rychnově nad Kněžnou, je v podhorském regionu unikátní.

Nálezy z doby bronzové hlídala policie

"Takový hromadný nález z doby bronzové se v Podorlicku i v celých Orlických horách našel jen jednou, a to za první republiky u Častolovic," řekla archeoložka Muzea Orlických hor Martina Beková.

Nalézt takový soubor je prý snem každého archeologa. "Je to pro nás bomba," dodala Beková.

Obsah hromadného nálezu byl zřejmě kdysi uzavřen v nějakém tkaném obalu, který se časem rozpadl. "Součástí nálezu bylo také šest kousků bronzoviny a měďnaté rudy, která se mohla v místě poblíž Nového Města nad Metují těžit. Předpokládáme, že bronzové nástroje a kousky rudy byly majetkem nějakého řemeslníka, který tyto nástroje vyráběl," vysvětlila Beková.

Nález tvoří několik částí sekyrek, čepele bronzových srpů, bronzové náramky a zlomky bronzových nádob.

Ukrytý majetek

Pracovník muzea východních Čech Radek Bláha řekl, že podobné hromadné nálezy dokazují, že si tehdejší lidé svůj majetek schovávali do země. "Tak jako ostatně donedávna třeba peníze. A buď na své věci zapomněli, nebo už neměli možnost je vyzvednout," míní Bláha.

Starostka Nového Města nad Metují Bronislava Malijovská chce, aby poklad čítající asi čtyři desítky zbytků různých nástrojů a šperků po očištění skončil v novoměstském muzeu.

Srpy, náramky, ozdobné pásy a sekerky z bronzu, které nalezli archeologové rychnovského muzea v Novém Městě nad Metují, jsou teď v péči odborníků.

Když je archeologové objevili, okamžitě požádali o pomoc strážníky městské policie, kteří pravidelně v noci a večer, kdy archeologové nepracovali, střežili území, kde byla vyznačena místa nálezů. Ve dvou etapách průzkumu na náměstí archeologové takových míst našli několik set.Nálezy z doby bronzové hlídala policie

Strážníci dohlíželi především na to, aby se na náměstí neobjevili amatérští hledači pokladů, kteří dnes po různých historických předmětech pátrají s detektory kovů.

"To by samozřejmě nebylo nic špatného, pokud by však všichni při průzkumu postupovali tak, jak se má. To znamená, že se nález oznámí a odevzdá. Tak to ale často není," řekla archeoložka Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Martina Beková.

Vzápětí ale dodala, že ti odpovědnější hledači pokladů jsou naopak někdy pomocníky archeologů nepostradatelnými.

Archeologové se obávali také toho, že nepovolaní hledači by mohli poškodit naleziště, místa, na kterých se právě pracovalo, i ta, která na průzkum teprve čekala.

Studna pod náměstím

Novoměstské náměstí vydalo řadu nálezů. V jedné části prostranství archeologové nacházeli především stopy odkazující do středověku, zejména do období velkého požáru v roce 1527.

Tam také dělníci, kteří odkrývali povrch náměstí, narazili na předpokládanou studnu. Z ní město bralo ve středověku vodu, která se v tomto místě shromažďovala ve skalních průrvách. Historické centrum Nového Města nad Metují je totiž vystavěno na skalnatém ostrohu.

Studna se nakonec ukázala natolik unikátní, že město kvůli ní přepracovalo projekt revitalizace náměstí. Nález bude překryt silným sklem a stane se novou historickou atrakcí města. Poblíž této studny našli archeologové řadu předmětů, například z keramických zlomků už sestavili celou nádobu.

Mnohem významnější nálezy ale čekaly odborníky v oblasti původního hradiště. Jeho prostor zabíral asi třetinu nynější historické zástavby. Mezi nálezy byly základy starých obydlí i další studna, podstatně starší než ta středověká.

"Hradiště chránily skály, na nichž dnes stojí historické centrum města. Jediný přístup do hradiště byl z místa dnešního vstupu do náměstí vedle věže Zázvorky.Martina Beková ukazuje nálezy z doby bronzové

Starostka Nového Města nad Metují Bronislava Malijovská chce, aby archeologické nálezy skončily v novoměstském muzeu.

"Bylo by přirozené, aby nálezy z náměstí zůstaly ve městě. Sama ještě přesný výčet neznám, protože průzkum sotva skončil a zprávu o něm teprve dostanu. Ovšem třeba stará studna se, doufám, stane novou atrakcí města a budu ráda, jestli k nám přiláká nové návštěvníky," řekla starostka.

Dodala, že je ráda, že průzkum náměstí už skončil. Kvůli archeologickým nálezům se totiž trochu pozdržel termín dláždění náměstí.

V Novém Městě nad Metují byla v minulosti dokonce hradiště dvě. Jedno na místě dnešního náměstí, druhé na kopci za městem. Obě spadají do období takzvané lužické a slezskoplatěnické kultury lidu popelnicových polí. Ta byla rozšířena v severozápadních, severních a východních Čechách, na severní a střední Moravě, na Slovensku, ve východním Německu a v Polsku.

Lužický lid se živil zemědělstvím a v dobách ohrožení nebo změny kultury budoval hradiska a u nich kultovní centra. Proslul výrobou mečů a bronzových nástrojů, zbraní a předmětů. Znaky na nádobách a zbraních, amulety a ozdoby vypovídají o slunečním kultu neznámého boha nebo bohů.

Lužičtí lidé spalovali své mrtvé a ukládali je do uren. Dva takové hroby archeologové při průzkumu náměstí rovněž nalezli. "O jednom se domníváme, že mohl patřit válečníkovi," řekla Beková.

Po těchto obyvatelích zůstaly nejspíše názvy řek Úpy, Metuje, Opavice, Opavy, Odry a Visly. Některé kmeny lužické kultury pozdní fáze slezskoplatěnické zažily nájezdy kočovných íránských Kimmeriů a postupně vzrůstající tlak Protokeltů. Leckterá hradiště pozdní doby bronzové proto zůstala nedostavěná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video