Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Počet členů ANO strmě roste, Okamurův Úsvit zamrzl na devíti členech

  8:58aktualizováno  8:58
Ve statistice členů politických stran se letos vyskytly dva extrémy. Na jedné straně hnutí, které za rok dokázalo zdvojnásobit svoji základnu. Na straně druhé to, které má pouhých devět členů. Řeč je o ANO a Úsvitu Tomia Okamury.
Tomio Okamura při projevu ve volebním štábu hnutí Úsvit. (26. října 2013)

Tomio Okamura při projevu ve volebním štábu hnutí Úsvit. (26. října 2013) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

"Při vzniku hnutí jsme kladli důraz na to, aby tým, který ho založí, byl akceschopný a připravený pracovat na plný plyn. Proto jsme zvolili tento model," vysvětluje nízký počet členů Jan Zilvar, tajemník a člen předsednictva Úsvitu s tím, že členové strany se rekrutovali z přípravného výboru a podporovatelů hnutí.

Podobně malá strana přitom v politických dějinách České republiky dosud nebyla.

Aktuální počty členů stran

Přehled členů stran zastoupených ve Sněmovně:

  • ČSSD
    loni na konci března měla 22 881 členů
    letos má k 9. dubnu 23 202 členů
    rozdíl činí plus 321 členů
  • ANO
    loni v dubnu mělo 732 členů
    letos má 1 564 členů
    rozdíl činí plus 832 členů
  • KDU-ČSL
    loni k 28. únoru měla 30 352 členů
    letos k tomuto datu má 28 541 členů
    rozdíl činí minus 1 811 členů
  • KSČM
    k 31. prosinci 2012 měla 53 479 členů
    k 31. prosinci 2013 měla 50 353 členů
    rozdíl činí minus 3 126
  • TOP 09
    loni 9. dubna měla 3 804 členů
    letos má k tomuto datu 3 831 členů
    rozdílem je plus 27 členů
  • ODS
    loni na začátku května měla 21 578 členů
    letos k 9. dubnu měla 21 074 členů
    rozdíl činí minus 504

Pozn.: Číslo je z webu Mojeods. Strana nyní dokončuje výběr členských poplatků, podle kterých zjistí skutečný stav členské základny.

  • Úsvit Tomia Okamury
    hnutí zaregistrováno loni v červnu
    nyní má devět členů

Počet členů může být na první pohled překvapivý, protože jen poslanců má hnutí 14. To, že je členská základna nižší než počty politiků, je dáno faktem, že za hnutí kandidovali lidé, kteří do něj nikdy nevstoupili. Nebo jsou členové jiné strany.

Úsvit se totiž před volbami dohodl například s Věcmi veřejnými, i proto jsou ve Sněmovně bývalé tváře VV - David Kádner nebo Jiří Štětina. Ostatně pro hnutí pracují lidé z VV i jako asistenti a jak iDNES.cz upozornil, obě strany spojuje také shodné telefonní číslo (více čtěte zde).

Stačí tři jména

Pokud má strana devět členů, z pohledu zákona je vše v pořádku. Minimální počet možný na založení takového subjektu jsou tři lidé.

"Při registraci politické strany nebo hnutí se zkoumá úplnost návrhu na registraci a soulad stanov se zákonem, tedy jejich demokratičnost. Počet členů strany nebo hnutí jsme nezkoumali, protože ohledně velikosti členské základny nemají strany a hnutí oznamovací povinnost," uvedl Pavel Novák, mluvčí ministerstva vnitra, které politické strany a hnutí registruje.

"Se žádostí o registraci strany oznamují pouze jména členů přípravného výboru (stačí tři jména) a následně složení statutárního orgánu strany nebo hnutí," dodal Novák.

Politolog: Devět členů popírá principy politických stran

"Je vidět, že subjekt je založen jako uzavřený a vlivový. To znamená, že chce mít v ČR vliv skrze Sněmovnu, Senát či obecní zastupitelstva, zároveň ale nechce, aby do jeho kuchyně měl přístup někdo další, natož aby ji kontroloval," hodnotí unikátní situaci politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého.

Podle Šaradína devítičlenná členská základna popírá principy politických subjektů. "Politické subjekty jsou založeny na větším počtu členů, kteří společně prosazují nějaké zájmy," uvedl Šaradín.

Úsvit tvrdí, že na ministerstvu vnitra předloží upravené stanovy, které jim umožní přijímat nové členy. Nové stanovy podle Zilvara už schválilo předsednictvo hnutí. "Hledali jsme způsob, jak otevřít hnutí těm, kteří o práci v Úsvitu mají skutečný zájem a naopak si nepustit do svých řad různé velrybáře," uvedl Zilvar. Narážel tím na účelové nabírání členů ve velkém nebo vykazování mrtvých duší tak, aby to sloužilo ku prospěchu konkrétních členů ve straně.  Problém s tím měla například ČSSD (více čtěte zde), ale i ODS (více čtěte zde).

Na členství v ANO čeká šest tisíc lidí

Druhým extrémem ve stranické statistice je hnutí ANO. Loni v dubnu mělo 732 členů, o rok později už jich má 1 564. Dalších 6,5 tisíc na členství čeká.

"Hnutí bylo úspěšné ve volbách a podle toho, jak nám stále přibývá zájemců o členství, to vypadá, že se ANO daří i ve vládě," říká mluvčí strany Lucie Kubovičová.

Jenže byť strana svoji členskou základnu dokázala za rok zdvojnásobit, podle Šaradína je překvapivé, jak málo má členů. "Očekával bych, že členů bude mít mnohem více, protože zájemců jsou tisíce. Pokud ale hnutí chce být konzistentní, musí mít o svých členech přehled, proto proces kvůli prověřování půjde nejspíš pomalu," uvedl Šaradín.

Zemanovců je o 500 více

Zemanovci, kterým se nepodařilo dostat do Sněmovny a zasáhl je spor s příznivci Miroslava Šloufa, tvrdí, že nyní mají 2 890 členů. "Před rokem, byl stav členské základny 2 317 členů," uvedl Vladimír Kruliš. Podle něj počet členů narůstal až do loňských sněmovních voleb, poté došlo k mírnému úbytku a nyní podle Kruliše straně opět řady členů rostou. Spory uvnitř strany prý na výkyv členské základny neměly žádný vliv. "Přisuzujeme ho výsledku ve volbách, nikoliv jakýmkoliv iniciativám," dodal.

"Před volbami, kdy nám začaly růst preference, jsme nábor na několik měsíců zastavili, aby k nám lidé nepřicházeli jen kvůli vyhlídce nějaké rychlé kariéry. Letos jsme podmínky pro členství v hnutí zpřísnili a členy nabíráme spíše po desítkách za měsíc," vysvětluje Kubovičová.

Nastoupení ANO a Úsvitu podle Šaradína souvisí s krizí tradičních politických stran. "Ty mimo jiné doplatily na to, že jsou málo početné," uvedl. Podle něj je několik tisíc členů nedostatečný počet pro to, aby strana byla životaschopná. "V našem prostředí by měly mít strany nejméně 70 tisíc členů," domnívá se Šaradín. Podle něj ale strany takového čísla členů dosáhnou nejdřív za jednu generaci. "Která už na politiku nebude nahlížet tak negativně," dodal politolog.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.