O dvě hodiny dříve posádka přestala komunikovat s řízením letového provozu, které ve spolupráci s armádou vyslalo na asistenci dvě stíhačky řeckého vojenského letectva, jež doprovázely letoun až do havárie.
Piloti F-16 hlásili, že po přiblížení k boeingu nepozorovali na palubě žádný pohyb a nepodařilo se navázat kontakt s letadlem. Na palubě bylo 115 pasažérů včetně dětí většinou řecké národnosti.
Zvláštní situace pilotů
Nehoda Helios Airways je druhá větší v Evropě poslední dobou, předminulý týden došlo k pádu letadla tuniského provozovatele během klesání na nouzové přistání na Sicílii při letu na Džerbu. Tato nehoda se v současné době vyšetřuje.
Z informací, které máme v současné době k nedělní nehodě k dispozici, se mi jako zvláštní jeví situace pilotů – druhý pilot měl údajně sedět zhroucený v kokpitu a kapitán byl v kabině cestujících ve špatném stavu.
Přitom pokud na palubě dojde k prudkému poklesu tlaku pod hodnotu přibližně 0,6 baru, jsou automaticky shozeny masky s vyvíječi kyslíku pro všechny cestující. Piloti použijí masky s možností komunikace a dle postupů by měli zahájit klesání na výšku přibližně 3000 metrů, přičemž systémy klimatizace udržují přijatelnou teplotu.
Příčiny nedělní havárie se zjistí po nahrání informací ze zapisovačů letových údajů a zapisovačů hlasů posádky, takzvaných černých skříněk, které byly po nehodě nalezeny.
Osvětlí postup posádky, hodnoty teploty a tlaku před přerušením komunikace s řízením provozu.
Do té doby lze jen spekulovat.
Marné vysvětlování
Nehody v letectví mívají bohužel většinou katastrofální následky a je poté trochu marné vysvětlovat, že jde stále o nejbezpečnější způsob dopravy osob. Lidé mají obavy, které se nedají nikdy zcela vyloučit.
Letecký provoz má v porovnání s ostatními způsoby dopravy svá specifika a velmi přísná pravidla.
Proto není v zásadě rozdíl mezi velkými a malými leteckými společnostmi – pravidelné intervaly kontrol a revizí musí dodržovat všichni stejně.
Na plnění pravidel dohlíží dostatečný počet vyškoleného personálu jak provozovatelů, tak příslušných dozorujících úřadů. Zde však rozdíly mezi jednotlivými společnostmi v přístupu k věci jsou, a pokud jsou zisky "až na prvním místě", lze vypozorovat například větší či menší četnost incidentů a poruch během provozu, které mohou skončit nehodou.
Ale zároveň nemohu říci, že low cost provozovatel musí mít zákonitě horší letadlový park a personál.
V mnoha případech mají tito provozovatelé letů naopak techniku novější než velké společnosti.
Ušetřit se dá jinak. Náklady se šetří například ve vybavení na palubě, významně se dá ušetřit provozem na letištích dále od center, využíváním volnějších časů na leteckých trasách atd.
Šetří se na občerstvení, ne na bezpečnosti
To, že během letu nedostane cestující občerstvení a na palubě není business třída, určitě neznamená, že letadlo nemá úplnou povinnou výbavu z hlediska bezpečnosti cestujících.
V rámci Evropské unie běží program namátkových kontrol cizích provozovatelů na letištích, takzvaná SAFA inspekce, která tyto věci hlídá.
Co se v letadle společnosti Helios Airways skutečně stalo, se dozvíme až po důkladném prošetření celé události. Předjímat výsledek a vymýšlet si bez důkladné znalosti všech dostupných skutečností nemá smysl.
