Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Počítače pro chatrče za 75 dolarů? To vypadá skvěle. Ještě aby fungovalo připojení...

  8:19aktualizováno  8:19
Často nemají ani na boty, ale vlastní nový mobil známé značky. Osmdesát procent obyvatel rozvojového světa žije v oblasti pokryté bezdrátovou mobilní sítí. A co počítače pro obyvatele slumů? Zní to jako báchorka? Ale je to tak. Rozvojový svět sice zaostává za zbytkem planety stále víc, ale dějí se tam neuvěřitelné věci.

Laptop za 75 dolarů. Celogumovou klávesnici nezničí ani zapadané drobky nebo rozlité kakao. | foto: Kavárna

V uličkách nekonečných slumů od Brazílie po Bombaj bloudí tisíce lidí, kteří s mobily v rukou loví slabý signál, i když často nemají ani na kredit.

V internetových kavárnách indických megalopolí si chudí programátoři přivydělávají prodejem virtuálních zbraní ve strategické hře World of Warcraft.

Náčelníci z ugandských vesnic, kam není zaveden ani elektrický proud, chatují po Skypu.

Tak to opravdu chodí. Obrázek šamana, jemuž z uší kromě velkých talířů splývají bílé drátky iPodu a jenž se po právě provedeném rituálu na přivolání deště chysták sestříhat z akce video pro přátele, patří zatím do říše kreslených vtipů. Překotný vývoj informačních a komunikačních technologií a jejich masivní rozšiřování do zemí třetího světa však už nyní nabízí dostatek jiných podivuhodných úkazů.

Gumový laptop

Měl by stát 75 dolarů a být nezničitelný: laptop pro rozvojové země bude mít gumovou klávesnici, má vydržet teploty nad padesát stupňů i vysokou vlhkost a je téměř nerozbitný. Může mít zabudovaný generátor na kliku. A může taky připomínat otevřenou knihu.

Avšak ani nekritický technooptimista by neměl podlehnout iluzi, že uvedené příklady vypovídají o všech rozvojových zemích. Podle údajů Světové banky připadá ve třech čtvrtinách z nich na jeden tisíc obyvatel pouhých patnáct počítačů a jen asi zanedbatelná tři a půl procenta Afričanů mají přístup k internetu. Ačkoli právě nejchudší země prodělaly od roku 1990 technologický skok a jejich vývoj se v zavádění technologií proti západním zemím téměř dvakrát urychlil, zeje mezi oběma světy pořád digitální propast.

Rozevírající se nůžky

Internet představuje komunikační nástroj nahrazující poštu, telefon i fax, stává se platformou lidské komunikace i největším archivem lidského poznání. Těžko si bez něj představit fungování ekonomiky i státního aparátu. Přitom mnoho afrických univerzit má horší připojení než běžné evropské domácnosti. Ve skutečnosti má osmdesát procent světové populace špatný nebo žádný přístup k informacím. "Pokud bude tento trend pokračovat, bude v roce 2016 připojení mezi Severní Amerikou a Afrikou tisíckrát horší než mezi Severní Amerikou a Evropou,“ předpovídá fyzik Les Cottrell, který se na Stanfordově univerzitě zabývá mapováním hustoty a kvality internetového připojení na planetě.

Děti v Kambodži s XO laptopem

Mobilní telefony, počítače či internet se přitom v rozvojovém světě šíří rychleji než pevné linky nebo elektrické sítě. A v tom spočívá naděje i kámen úrazu. Většina rozvojových zemí přeskočila průmyslovou epochu a rovnou vkročila do informačního věku. Zavádění parní železnice a státních institucí typu pošty se sítí telegrafních stanic je dnes samozřejmě nesmysl. Jenže právě síť železničních stanic vybavených dle britských koloniálních předpisů telegrafem usnadňuje v Indii zavádění internetu. Země, kde chybí základní technická a dopravní infrastruktura a stabilní společenské instituce, musí hledat jiná řešení.

Počítače na kliku

Asi zatím nejambicióznější plán představil v roce 2005 slavný zakladatel neméně slavné Media Lab na Massachusetts Institute of Technology Nicholas Negroponte. Jeho stodolarový notebook měl zaplavit rozvojový svět a tím "vymýtit chudobu a vytvořit světový mír poskytnutím vzdělání těm nejchudším a nejvzdálenějším dětem planety, učinit je aktivnějšími v jejich vlastním studiu skrze spolupráci a tvořivé aktivity, připojením k internetu s jejich vlastním laptopem jako lidským právem, který jim bude poskytnut zdarma“.

bez informací

Osmdesát procent světové populace má špatný nebo žádný přístup k informacím.

Málokdo si tuto bohulibou vizi, kterou o rok později zaštítila i OSN, troufl kritizovat. Drobnou ironii si neodpustil šéf Microsoftu Bill Gates, který nedovedl pochopit, že tenhle dětský laptop má být tak jednoduchý: nebude mít běžný harddisk a vedle flashových pamětí dostane celogumovou klávesnici, kterou nezničí ani zapadané drobky nebo rozlité kakao. Má vydržet teploty nad padesát stupňů Celsia i vysokou vlhkost a být téměř nerozbitný. První plán dokonce počítal se zabudovaným elektrickým generátorem poháněným umělohmotnou klikou. Jenže ze záměru sešlo.

Když před více než rokem opouštěly první sériové laptopy tohoto typu linky výrobního závodu tchajwanského výrobce, měl už projekt řadu kritiků. Část problémů byla způsobena obchodní nezkušeností počítačových vizionářů a problematickým jednáním s vládami rozvojových zemí. Nadto měly stroje – dle recenzentů – technické problémy: byly pomalé, operační systém se zasekával, padal a podával podivná hlášení, do příkazového řádku se musely psát dlouhé příkazy. A hlavně: počítač stál dvakrát víc než proklamovaných sto dolarů.

druhá generace

Víc než běžný notebook připomínal knížku s dvěma dotykovými obrazovkami, z nichž jedna slouží jako běžná klávesnice.

Vzdor plánu na výrobu desítek milionů kusů se zatím prodalo něco přes milion exemplářů a z další výroby možná sejde i kvůli chystanému konkurentu z vlastních stájí. Loni v květnu představil Negroponte druhou generaci dětského laptopu. Víc než běžný notebook připomínal knížku s dvěma dotykovými obrazovkami, z nichž jedna slouží jako běžná klávesnice. "Jde o úplně nový koncept výukové pomůcky,“ rozplýval se Negroponte. "Během posledních několika let jsme se naučili, že nejdůležitější je právě zkušenost s knihou. V současnosti utrácejí rozvojové země jako Brazílie nebo Čína každý rok devatenáct dolarů za učebnice pro jednoho studenta. Tohle bude něco jako trojský kůň, zpočátku by měl pojmout více než pět set elektronických knih.“

První sériové kusy nového notebooku by se měly začít prodávat příští rok. A cena je neuvěřitelná: 75 dolarů. Ale i když jde o částku, která běžnému uživateli příjemně vyráží dech, jsou dnes ceny obdobných notebooků, takzvaných netbooků, pod hranicí 300 dolarů a lze předpokládat, že jejich cena dále poklesne.

Nevyslovený konkurenční boj mezi neziskovým projektem Nicholase Negroponteho a komerčním sektorem tak odhaluje hlavní slabinu podobných iniciativ: člověk plánuje a míní, trh nastavuje ceny a mění.

na ulici

V Peru existuje síť internetových kiosků zvaných cabinas públicas, díky nimž se mohou na internet dostat lidé ze vzdáleného venkova.

Plánované "rozdávání“ počítačů rovněž neřeší další palčivý problém rozvojového světa – slabé nebo neexistující internetové připojení, a hlavně zvenčí "přikázaná“ technologie, která neodpovídá skutečným potřebám lidí. V Indii, Argentině, Ugandě, Ghaně a mnoha dalších zemích běží vládou dotované projekty na zavádění internetu.

Kupříkladu v Peru existuje síť internetových kiosků zvaných cabinas públicas, díky nimž se mohou na internet dostat lidé ze vzdáleného venkova. Často uváděným příkladem obchodního úspěchu je připojení čtyř vesnic amazonského kmene Ashanika, které si přivydělávají prodejem výrobků v internetovém obchodě. Návštěva jejich stránek ovšem o obzvláštní aktivitě nesvědčí: některé odkazy tu nefungují a poslední aktualizace je skoro rok stará. Zdá se, že efektivita vynaložených prostředků je u podobných projektů nízká.

Mobily chudých

Bez státních dotací se má naopak čile k světu mobilní síť. Podle průzkumu, který v roce 2006 provedla společnost Motorola, žije více než osmdesát procent obyvatel rozvojového světa v oblasti pokryté bezdrátovou mobilní sítí. Odhaduje se, že mobilní telefon tu vlastní už dvě miliardy lidí a jejich počet stoupá každý rok v řádu desítek procent. Největší skok zažívá v posledních letech Afrika, kde se počet uživatelů mobilů zvýšil mezi lety 2005–2007 o devětatřicet procent. Vlastnictví mobilního přístroje patří k prestiži obyvatel afrických slumů i domorodců z Argentiny. Není výjimkou, že lidé často nemají ani na boty, ale vlastní nový model známé značky.

boty ne, mobil ano

Vlastnictví mobilního přístroje patří k prestiži obyvatel afrických slumů i domorodců z Argentiny. Není výjimkou, že lidé často nemají ani na boty, ale vlastní nový model známé značky.

Specifikou Kambodže jsou pro změnu exkluzivní telefonní čísla. "Je to zde známka prestiže. Čím lepší telefonní číslo, tím důležitější osoba. Cena SIM karty roste s tím, jak se v čísle jednotlivé číslice opakují,“ popisuje Iva Poliačiková, která v Kambodži vede rozvojový projekt společnosti Člověk v tísni. "Já mám například 099952224, což je opravdu číslo na úrovni. Když jsem si dva dni po příjezdu narychlo kupovala mobil, vůbec jsem nevěděla, že to tady takhle mají, a SIM kartu jsem koupila od jednoho chlapíka skoro na ulici. Využil toho a prodal mi jednu z těch nejdražších.“

Mobilní telefon se přitom stává i účinným prostředkem ekonomického rozvoje třetího světa. Učebnicovým příkladem je keňská síť Drumnet: farmáři si v ní prostřednictvím počítačů připojených přes mobilní telefony zjišťují aktuální ceny komodit na okolních trzích, a mohou tak úrodu prodat výhodněji. Rybáři na tanzanském ostrově Zanzibar zase mobilem zjistí, zda za výlovek dostanou více na Zanzibaru, nebo v přístavním Dáresalámu.

Platba přes SMS

Ještě důmyslnější využití mobilního telefonu představil předloni keňský operátor Safaricom. Jeho bankovní systém umožňuje uživatelům transfer peněz přes běžné SMS. Systém funguje tak, že klient složí libovolnou částku u mobilního operátora, který mu obnos připíše jako zvláštní kredit na mobilu. Po zaslání SMS zprávy v předepsaném tvaru na jiné mobilní číslo se částka připíše na účet volaného a ten ji může proměnit v hotovost u jednoho z mobilních agentů.

Oscar 2008 - příbuzní Azharuddina Ismaila z filmu Milionář z chatrče sledují vyhlašování cen Americké filmové akademie

Během prvních dvou týdnů se k programu přihlásilo přes deset tisíc klientů, kteří jeho prostřednictvím odeslali peníze přesahující v přepočtu částku 2 200 000 korun. Dnes systém využívají miliony lidí, síť se rozšířila do Tanzanie a Afghánistánu a operátor si začal brousit zuby na indický trh.

Podobné platební systémy se už používají v Jižní Africe, na Filipínách, na Maledivách a v několika dalších zemích. Za jejich popularitou stojí hlavně fakt, že podobné služby poskytované bankami jsou pro chudší klienty drahé, nemluvě o tom, že bankovní síť na africkém venkově je – slušně řečeno – řídká. Dříve mnoho Keňanů posílalo peníze po příbuzných nebo autobusem.

keňský vynález

Dříve mnoho Keňanů posílalo peníze po příbuzných nebo autobusem. Dnes stačí vyťukat do mobilu SMS.

Dnes stačí vyťukat do mobilu SMS. Platební systémy, jako je ten keňský, představují revoluci v nebankovním finančním sektoru. Nutno uvážit, že k potenciálním klientům operátorů patří čtyři pětiny světové populace.

Dalším krokem při rozšiřování mobilních služeb v rozvojovém světě je mobilní internet. O jeho vzrůstajícím významu svědčí jak vysoký zájem o takzvané chytré mobily, tak aktivita mezinárodního konsorcia W3C, které založilo zvláštní skupinu pro rozvojový svět. "S dostupností vysokorychlostních mobilních sítí a telefonů umožňujících přístup na web vzrůstá i šance na překonání digitální propasti,“ dočteme se na stránkách konsorcia.

Očekávaný boom mobilního internetu silně ovlivní i Západ. Urychlí vývoj nových technologií i podobu budoucího internetu. Ex oriente lux. Začátek nové technologické revoluce svítá v rozvojovém světě.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.