Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Počítače ještě hurikánům nerozumějí

aktualizováno 
- A je to tady zase - z Karibského moře a Mexického zálivu přicházejí zprávy, jež hovoří o stovkách mrtvých lidí, zabitých silnými hurikány. Ničivé větry rozmetávají domy, rozbíjejí auta, přinášejí deště, které zaplavují pobřeží. Proč a jak vlastně hurikány a další ničivé vichry vznikají? Dá se jim nějak zabránit? A proč - naštěstí - nemohou ohrozit Českou republiku?

Richard Pasch, specialista z amerického Národního střediska pro hurikány v Miami na Floridě, hledí na počítačovou obrazovku, na níž je zobrazen otáčivý pohyb hurikánu. Počítačový program jej sestavil na základě údajů z družic a ze čtyř průzkumných letadel. Ta oblétají kolem hurikánu, případně z výšky shazují do jeho středu měřicí přístroje, jež zjišťují rychlost větru, teplotu a vlhkost vzduchu.
Obrazovky po Paschově pravici pak nabízejí možné vypočítané trasy budoucího postupu ničivého větru. Výpočty berou v úvahu rychlost větru, atmosférický tlak a teplotu v hurikánu a v celé okolní oblasti. Ale přesto nedokážou určit jeden přesný směr, kterým se bude zkáza řítit. Počítačové monitory nabízejí ne méně než osm možných variant. Je na Paschovi, aby zvážil všechny předložené údaje, doplnil je svým instinktem a znalostí lidí na pobřeží, a rozhodl, kde je nutné vyhlásit poplach už nyní a kde je možné ještě vyčkat.

BEZ ČLOVĚKA TO NEJDE
"Můžete mít nejlepší pozorovací systémy a špičkové počítačové programy pro sestavení modelu hurikánu, ale stejně to je člověk, který musí všechno posoudit a vydat předběžné varování," vysvětluje Naomi Surgiová ze střediska pro hurikány.
Za posledních pět let se přesnost předpovědí sestavených pomocí počítačových modelů zvýšila o třicet procent. Ale i to je stále málo. Američané na tom jsou ještě dobře - není pro ně problém nasednout do aut a po širokých silnicích se rychle přepravit do bezpečí. Obyvatelům Karibských ostrovů však často nezbývá než vše přestát na místě.
Ideální by samozřejmě bylo, aby lidé - pokud už hurikánu nedokážou zabránit - mohli alespoň včas zjistit, kde vzniká a kam se chystá vydat. Ale ani to není možné. Hurikány totiž vznikají nad mořem, kde nemůže být dost meteorologických stanic, které by narůstající vítr včas zjistily. Vědci se tedy o vznikajícím hurikánu dozvídají až tehdy, kdy už vichr nabírá na síle. Pak teprve mohou začít odhadovat jeho další postup. I potom je ovšem může hurikán překvapit.
Hurikány pravidelně pustoší jižní a jihovýchodní pobřeží USA. V roce 1938 se však jeden dostal až do Nové Anglie, která leží poblíž kanadských hranic. Zabil zde šest set lidí, strhl stovku mostů, zpustošil devět tisíc domů. I dnes by stejný hurikán ve stejné oblasti byl zničující. Rychlost větru vířícího uvnitř hurikánu totiž hodně přesahuje stovku kilometrů za hodinu, avšak celý hurikán se obvykle nad oblastí posunuje rychlostí pouhých patnáct až třicet kilometrů v hodině. Orkán, který tehdy poničil Novou Anglii, se však přesunoval rychlostí osmdesáti kilometrů za hodinu.
"I dnes by taková rychlost znamenala, že by bylo málo času na přesun lidí do bezpečnějších končin," konstatuje Rutherford Platt z Univerzity v Massachusetts.

KDE SE BERE VÍTR
Vítr, což je vlastně proudění vzduchu, vzniká jako vyrovnání tlakových rozdílů v atmosféře. Kdyby byla Země jenom obrovským jednotvárným kusem kamene a netočila se kolem své osy, větry na ní by byly dost jednotvárné. Na rovníku, kam sluneční paprsky dopadají kolmo, a nejvíc tedy hřejí, by se vzduch ohříval nejvíc, stoupal nahoru a proudil k pólům. Tam by se ochladil, klesl k zemi a hnal se zase k rovníku.
Na skutečné zeměkouli však tento základní princip deformuje zemská rotace. K tomu se navíc moře a pevnina rozehřívají nepravidelně. Voda se ohřívá pomalu, ale zase teplo déle udrží. Také na pevnině je to s teplem různé - poušť se rychle rozpálí a rychle zase vychladne, kdežto lesy jsou tepelně stálejší. A to vše ovlivňuje směr a sílu větru.
Teplý vzduch je řidší a tedy lehčí, stoupá nahoru, v jeho oblasti klesá tlak a vzniká tlaková níže. Z oblastí vyššího tlaku se do ní žene vzduch a vzniká vítr. Otáčení Země, tření o zemský povrch a další vlivy potom ovlivňují směr tohoto proudění.Tlak se proto nevyrovná hned a takto vznikající vítr proudí několik dnů.
Nejsilnější vichry vznikají nad mořem. "Nejsou tam stromy či hory, které by pohyb větru narušovaly, takže se může opravdu pořádně rozjet," vysvětluje Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry české Akademie věd. "Proto také ničivé větry, když zasáhnou pevninu, ztrácejí třením o zemský povrch svou energii, až se stanou neškodnými."

TUZEMSKÁ VÝHODA
To je pak výhodou České republiky. "Nejničivější větry, hurikány, mají nejlepší podmínky ke vzniku poblíž rovníku. K Evropě se ani nemohou dostat. Naše země navíc leží ve vnitrozemí a je hornatá. Hory pak proudění větru narušují a brzdí. Proto se zde rozsáhlým ničivým větrům nedaří," vysvětluje Petr Zacharov.
I v tuzemsku může vzniknout silný vítr, zejména při bouřkách. Terén ho může v některých případech zrychlit - například když se vítr žene prostorem mezi horami, který se postupně zužuje. Vzniká tak jakýsi trychtýř, v němž vzrůstá tlak a síla větru. "Naše stanice naměřily vítr, který v nárazech dosahoval rychlosti až 150 nebo 160 kilometrů a působil škody. Nicméně jeho ničivost se projevuje jen na velmi omezené ploše. Tam láme stromy a shazuje střechy z domů, kdežto jenom o pár kilometrů vedle žádné škody nezjistíte," doplňuje Petr Zacharov.

Satelitní snímek hurikánu viřícího ve spirále kolem svého středu - "oka".

Snímek z družice zachycuje krizovou situaci, kdy se Atlantikem sune jeden hurián za druhým.

Ničivé následky hurikánu.

Tento letecký snímek hurikánu vypadá poklidně, ale dole ...

Síla hurikánu je patrná ze spouště, kterou za sebou zanechává.

Kromě ničivého vichru přináší hurikán také katastrofické deště.

Doprovodným jevem hurikánů bývají často i záplavy.

V přístavech bývají škody způsobené hurikánem velké.

Během hurikánu jsou na pobřeží velké vlny lákající odvážlivce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.