Podle České televize ale musí projekt nejdříve schválit německý parlament.
Koncem roku 1989, když se ve východní Evropě začaly hroutit komunistické režimy, zachvátila Stasi panika a začala ničit svou dokumentaci. Jelikož strojové řezačky nestačily, nařídilo velení ve velkém ruční likvidaci. Tisíce pracovníků usedly a dnem a nocí trhaly a rozřezávaly tuny dokumentů, ale i filmů, fotek a magnetofonových pásků.
Tajná policie pak chtěla vše spálit v lomu za Berlínem, už to ale nestihla. Značnou část zajistili v lednu 1990 občanští aktivisté, když vtrhli do berlínské centrály, jakož i krajských a okresních odboček Stasi.
Šestnáct tisíc pytlů s útržky nyní spravuje Vládní úřad pro správu dokumentace Stasi. Jeho 30 pracovníků by toto obří puzzle s 600 miliony kousky skládalo 800 let. Pomocí nové technologie by to ale trvalo jen 5 let.
Každý kousek papíru se nejdříve naskenuje a počítač pak srovnává barvu písma, papíru a okraje útržku. Podle toho pak dílky skládá k sobě.
Projekt začal už v roce 2007, kdy na něj poslanci vyčlenili 6,3 milionu eur. Pro začátek se vytřídilo 400 pytlů. Nyní se historici chystají na zbývající dokumenty.
Pytle obsahují mnoho důležitých informací zejména z let 1988-89. Úřad pro objasňování zločinů Stasi si například od rekonstrukce slibuje, že se vysvětlí některé politické vraždy nebo se přispěje k rehabilitaci obětí. Také se možná vyšetřovatelé více dovědí o teroristické Frakci rudé armády (RAF), která páchala v 70. a 80. letech atentáty na západoněmeckém území a jejíž aktivisté pak získávali novou identitu v NDR.
