Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pocit nespravedlnosti v lidech přetrvá ještě dlouho po krizi

  11:11aktualizováno  11:11
Současná hospodářská krize sjednocuje demokratický svět: Lidé se bojí, co je čeká. Ale není spojujícím prvkem i hněv? Populistický hněv je jedním z nejpředvídatelnějších a rozhodně nevyhnutelných důsledků dnešní finanční a hospodářské krize, píše Dominique Moisi, profesor Harvadovy univerzity.

Když bohatí bohatli, chudí sice nechudli, avšak nůžky mezi bohatými a chudými se značně rozšířily. Ilustrační snímek ze studentské demonstrace v Paříži; březen 2009. | foto: Profimedia.cz

Ve Francii, kde se zavírá řada továren, znepokojuje správní rady a policii po celé zemi vlna únosů špičkových manažerů – pro tento nový zločin se vžil výraz "bossnapping“. Ve Spojených státech rozlítily veřejné mínění velké bonusy vyplácené nejvyšším manažerům firem, které byly sanovány miliardami dolarů z peněz daňových poplatníků – zejména jde o pojišťovací gigant AIG –, přičemž veřejné rozhořčení přiživují populistický tisk a Kongres.

Podobně i ve Velké Británii dnes stále všetečnější a kritičtější veřejnost hází v atmosféře společné podezíravosti do jednoho pytle bankéře a členy parlamentu. Vytváří nebo odhaluje tedy současná krize rostoucí propast mezi "vládci“ a "poddanými“?

Volnost, nerovnost...

Populistický hněv je jedním z nejpředvídatelnějších a rozhodně nevyhnutelných důsledků dnešní finanční a hospodářské krize. Jednotícím faktorem v pozadí tohoto sílícího rozhořčení je odmítnutí skutečné i pociťované nerovnosti – nerovnosti v přístupu i ekonomických podmínkách.

Vezmeme-li si krédo Francouzské republiky "Volnost, rovnost, bratrství“, pak první princip volnosti se stal mottem naší doby po pádu berlínské zdi v roce 1989, zatímco druhý motiv se dostává do popředí dnes, kdy ekonomika klopýtá.

Může obnovené hledání rovnosti zacelit tradiční propast mezi Amerikou a Evropou? Bude "americký sen“ poevropštěn? A je možné, že v době, kdy je tamní ekonomika na kolenou, ustoupí tajné naděje bezpočtu Američanů, že i oni by mohli být jednoho dne bohatí, závisti na evropský způsob?

Pro Ameriku by bylo nebezpečné, kdyby situace dospěla tak daleko. Amerika není Francie – alespoň ne zatím. Zdá se však zřejmé, že rostoucí hospodářská nerovnost v USA a koneckonců i v celé OECD přiživuje pocit nespravedlnosti a sílící hněv.

Zoufalství chudých

V době, kdy v USA vzkvétal finanční sektor, se výrobní základna prudce smršťovala. Je zjevné, že v celém západním světě si lidé na špičce příjmové pyramidy vedou zejména v posledních 20 letech mnohem lépe než ti, kdo stojí uprostřed nebo ve spodních patrech. Když bohatí bohatli, chudí sice nechudli, avšak nůžky mezi bohatými a chudými se značně rozšířily.

Současná krize mohla silně podkopat bohatství mnoha velmi bohatých lidí a v nevídané míře zničit jejich aktiva. Zároveň však strašlivě zesílila strach, ne-li přímo zoufalství chudých a méně chudých.

Nerovnost mezi státy je samozřejmě jedna věc a nerovnost uvnitř států věc zcela jiná. Dnes se však oba procesy odehrávají současně a jejich tempo se zrychluje. Hněv se už neomezuje na extrémní antikapitalistické a antiglobalizační síly. Hluboký pocit nespravedlnosti se šíří do velkých segmentů společnosti. Tento pocit nespravedlnosti přitom jen částečně korigují politické ohledy v USA dané "faktorem Obama“, tedy vzácným úkazem, který lze označit za obnovení důvěry v politické vůdce.

Francie není USA

Čím více však nedůvěřujete politice a svým politikům, tím více hněvu se projeví nekontrolovatelnými způsoby, zvláště je-li vaše země prodchnuta romantickou "revoluční“ tradicí a kulturou. To je evidentně případ Francie, kde navzdory tomu, co si francouzský historik François Furet myslel bezprostředně po pádu komunismu před 20 lety, není francouzská revoluce ukončenou ani uzavřenou kapitolou v dějinách.

Klesající popularita prezidenta Nicolase Sarkozyho i jeho hlavního "klasického“ soupeře, tedy Socialistické strany (která je stále hluboce rozštěpená a hledá nového lídra), umožňuje ve Francii vzestup extrémní levice sešikované za energií a charismatem svého mladého vůdce Oliviera Besancenota.

V USA platí pravý opak. Popularita prezidenta Baracka Obamy zůstává do značné míry nedotčená a působí jako svého druhu nárazník proti nekontrolovatelnému vzplanutí hněvu.

Je možné, ale zdaleka ne jisté, že to, co Obama označuje za "jiskřičku“ naděje v USA, by mohlo stačit k udržení veřejného hněvu v rozumných mezích a zajištění obnovy důvěry v politiku a politiky. Evropská nespokojenost však bude pravděpodobně dál sílit bez ohledu na to, co se stane v USA. Jakmile přijde hospodářské zotavení, podle všeho začne v Americe, ale je pravděpodobné, že zesílený pocit nespravedlnosti u veřejnosti přetrvá a bude otravovat politiku v západním světě ještě dlouho poté, co krize pomine.

© Project Syndicate, 2009. 

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.