Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pochyby, napětí, zájem

  9:40aktualizováno  9:40
Kdosi spočítal, že odpovědi na 40 z 56 otázek, které obsahují dotazníky sčítání lidu, už občané sdělují na nejrůznějších úřadech, radnicemi počínaje a dopravními inspektoráty konče. Potíž je však v tom, že si stát neumí dát všechny informace dohromady. A neumí zjistit, jak jsou navzájem v jedné chvíli a v jedné obci, čtvrti, městě nebo kraji propojeny. Proto organizuje sčítání lidu. Podobně jako český stát a jeho statistický úřad to dělá asi 80 procent zemí.

Čísla o sčítání

* Kvůli sčítání bylo vytištěno 5 milionů tiskopisů, což představuje téměř 100 tun papíru.

* Rozpočet sčítání je 2,4 miliardy korun. (Celá akce se chystá od roku 1997.)

* Když porovnáme náklady sčítání a počet obyvatel, vyjde sečtení jednoho člověka v přepočtu asi na 5 dolarů. Což je víc než v Maďarsku nebo ve Francii (3 dolary), ale míň než třeba v USA (16 dolarů).

* Roznášet a vybírat sčítací tiskopisy bude asi 44 tisíc sčítacích komisařů.

* Každý komisař má v průměru na starosti 100 bytů.

* Za dva měsíce, na které má smlouvu, si sčítací komisař může vydělat 10 až 14 tisíc korun hrubého. Základní odměna je 1900 korun, za sčítací list osob dostane 22 korun, za bytový list 11 a domovní list šest korun.

Země, kde mají tak propracované a spolehlivé registry obyvatelstva, aby si mohli plošné sčítání odpustit, jsou spíš výjimkou - Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Island...

Je pravda, že jsou státy, kde je dotazník anonymní. Třeba Slovensko. Na druhou stranu v Turecku, dalším adeptu Evropské unie, platil při loňském sčítání zákaz vycházení. Sčítání je povinné, kdo odmítne, může od obce dostat pokutu 10 tisíc korun.

Ani to není česká specialita; ve Francii mohou odpírači sčítání - spíš teoreticky - platit 100 franků, v Británii dokonce 1000 liber. A nechuť ke sčítání? (Zhruba čtyřicet procent lidí tvrdí, že nevyplní celý dotazník). V Německu bude příští sčítání jen korespondenční, protože ani disciplinovaným Němcům se nechce spolupracovat se sčítacími komisaři. Ani v Nizozemsku nepřešli na registry jen tak - důvod byl i ten, že ochota nechat se sčítat pořád klesala.

Hromosvodem kritiků sčítání je Český statistický úřad, který census organizuje. Ale přitom prakticky nedělá nic jiného, než že uvádí do praxe zákon o sčítání, který předloni přijal parlament. Poslanci Petr Nečas a Vladimír Mlynář se v Sedmičce v televizi Nova divili, co všechno statistici napsali do dotazníků. Ale otázky pro sčítání schválila Poslanecká sněmovna a Senát a podepsal prezident.

Pár dní před startem - ještě tento týden začnou sčítací komisaři roznášet tiskopisy - panuje kolem sčítání napjatá atmosféra. Dokládá to i následující případ: minulý týden dostal okamžitou výpověď ze statistického úřadu vedoucí oddělení demografických analýz Milan Aleš. V internetových časopisech Neviditelný pes a Britské listy totiž uvedl, že si obecní úřady budou moci porovnávat jména a příjmení se svou evidencí obyvatel. To by však odporovalo paragrafu, podle kterého se nesmějí údaje o osobách použít pro jiné než statistické účely.

"V době, kdy sčítání lidu je tak ostře sledováno, nemůžeme na jeho vyjádření reagovat jinak než výpovědí. I když je pan Aleš uznávaným odborníkem, tak už není zaměstnancem Českého statistického úřadu," sdělila předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá.

Jsou i instituce, které se na sčítání vyloženě těší, respektive povzbuzují občany, aby se nebáli v dotaznících "volit". Typickým příkladem jsou církve, kterým záleží na tom, aby měly oficiálně co nejvíc členů.

Třeba řeckokatolická církev v letáku ke sčítání nabízí devět důvodů, proč se hlásit právě k ní. A poslední důvod zní: "Protože chci zachovat svou identitu a nesplynout s okolní konzumní a hédonistickou společností."

Moravská demokratická strana, která si zakládá na image obhájce moravských zájmů, nechá do domácností roznést půl milionu letáčků. Mají občany upozornit, že v rubrice národnost mohou uvést také slovo "moravská".

V obcích a městech, kde se k jiné než národnostní menšině přihlásí 20 procent lidí, má menšina právo na úřední nápisy ve svém jazyce. A když tvoří menšinu alespoň 15 procent obyvatel, má zastupitelstvo zřídit výbor pro národnostní menšiny. Už pár měsíců ho kvůli moravské národnosti mají i v Brně.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.