Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pochyby, napětí, zájem

  9:40aktualizováno  9:40
Kdosi spočítal, že odpovědi na 40 z 56 otázek, které obsahují dotazníky sčítání lidu, už občané sdělují na nejrůznějších úřadech, radnicemi počínaje a dopravními inspektoráty konče. Potíž je však v tom, že si stát neumí dát všechny informace dohromady. A neumí zjistit, jak jsou navzájem v jedné chvíli a v jedné obci, čtvrti, městě nebo kraji propojeny. Proto organizuje sčítání lidu. Podobně jako český stát a jeho statistický úřad to dělá asi 80 procent zemí.

Čísla o sčítání

* Kvůli sčítání bylo vytištěno 5 milionů tiskopisů, což představuje téměř 100 tun papíru.

* Rozpočet sčítání je 2,4 miliardy korun. (Celá akce se chystá od roku 1997.)

* Když porovnáme náklady sčítání a počet obyvatel, vyjde sečtení jednoho člověka v přepočtu asi na 5 dolarů. Což je víc než v Maďarsku nebo ve Francii (3 dolary), ale míň než třeba v USA (16 dolarů).

* Roznášet a vybírat sčítací tiskopisy bude asi 44 tisíc sčítacích komisařů.

* Každý komisař má v průměru na starosti 100 bytů.

* Za dva měsíce, na které má smlouvu, si sčítací komisař může vydělat 10 až 14 tisíc korun hrubého. Základní odměna je 1900 korun, za sčítací list osob dostane 22 korun, za bytový list 11 a domovní list šest korun.

Země, kde mají tak propracované a spolehlivé registry obyvatelstva, aby si mohli plošné sčítání odpustit, jsou spíš výjimkou - Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Island...

Je pravda, že jsou státy, kde je dotazník anonymní. Třeba Slovensko. Na druhou stranu v Turecku, dalším adeptu Evropské unie, platil při loňském sčítání zákaz vycházení. Sčítání je povinné, kdo odmítne, může od obce dostat pokutu 10 tisíc korun.

Ani to není česká specialita; ve Francii mohou odpírači sčítání - spíš teoreticky - platit 100 franků, v Británii dokonce 1000 liber. A nechuť ke sčítání? (Zhruba čtyřicet procent lidí tvrdí, že nevyplní celý dotazník). V Německu bude příští sčítání jen korespondenční, protože ani disciplinovaným Němcům se nechce spolupracovat se sčítacími komisaři. Ani v Nizozemsku nepřešli na registry jen tak - důvod byl i ten, že ochota nechat se sčítat pořád klesala.

Hromosvodem kritiků sčítání je Český statistický úřad, který census organizuje. Ale přitom prakticky nedělá nic jiného, než že uvádí do praxe zákon o sčítání, který předloni přijal parlament. Poslanci Petr Nečas a Vladimír Mlynář se v Sedmičce v televizi Nova divili, co všechno statistici napsali do dotazníků. Ale otázky pro sčítání schválila Poslanecká sněmovna a Senát a podepsal prezident.

Pár dní před startem - ještě tento týden začnou sčítací komisaři roznášet tiskopisy - panuje kolem sčítání napjatá atmosféra. Dokládá to i následující případ: minulý týden dostal okamžitou výpověď ze statistického úřadu vedoucí oddělení demografických analýz Milan Aleš. V internetových časopisech Neviditelný pes a Britské listy totiž uvedl, že si obecní úřady budou moci porovnávat jména a příjmení se svou evidencí obyvatel. To by však odporovalo paragrafu, podle kterého se nesmějí údaje o osobách použít pro jiné než statistické účely.

"V době, kdy sčítání lidu je tak ostře sledováno, nemůžeme na jeho vyjádření reagovat jinak než výpovědí. I když je pan Aleš uznávaným odborníkem, tak už není zaměstnancem Českého statistického úřadu," sdělila předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá.

Jsou i instituce, které se na sčítání vyloženě těší, respektive povzbuzují občany, aby se nebáli v dotaznících "volit". Typickým příkladem jsou církve, kterým záleží na tom, aby měly oficiálně co nejvíc členů.

Třeba řeckokatolická církev v letáku ke sčítání nabízí devět důvodů, proč se hlásit právě k ní. A poslední důvod zní: "Protože chci zachovat svou identitu a nesplynout s okolní konzumní a hédonistickou společností."

Moravská demokratická strana, která si zakládá na image obhájce moravských zájmů, nechá do domácností roznést půl milionu letáčků. Mají občany upozornit, že v rubrice národnost mohou uvést také slovo "moravská".

V obcích a městech, kde se k jiné než národnostní menšině přihlásí 20 procent lidí, má menšina právo na úřední nápisy ve svém jazyce. A když tvoří menšinu alespoň 15 procent obyvatel, má zastupitelstvo zřídit výbor pro národnostní menšiny. Už pár měsíců ho kvůli moravské národnosti mají i v Brně.

Autor:


To nejlepší z volebního studia iDNES.tv





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.