Slušní mládežníci
Zareagoval například senátor ODA Michael Žantovský, který poté, co viděl v televizi záběry z demonstrace, podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Karvinský vyšetřovatel už jednoho účastníka pochodu obvinil z hanobení rasy, národa a přesvědčení. Tisková mluvčí karvinské policie Petra Cieslarová připustila, že je stíhaný za hrubé až vulgární výroky vůči etnické skupině.
"Nevylučujeme ani další trestní oznámení," řekla mluvčí. Podotkla, že policisté zkoumají záznamy z akce. O situaci se zajímá Evropské centrum pro práva Romů. "Tak silná slovní agrese se nesmí podceňovat, neboť může v budoucnu vyústit v agresi fyzickou," upozornil Markus Pape z této organizace.
|
Události kolem pochodu republikánů |
Romové v odporu
Romové vyčítají vedení města, že skinheady do ulic pustilo. "Proč jim to povolili? Všem je přece jasné, oč jim jde," zlobil se bohumínský Rom Rudolf Gábor.
"Navíc byly toho dne oslavy Dne dětí a my jsme měli strach pustit děti z domu," řekl.
"Jsme tiše diskriminováni. Měli jsme tady skutečně klid. Nedalo se to srovnat třeba s Orlovou, ale v poslední době to už tak není," uvedl Rudolf Gábor, kterého chce radnice zaměstnat jako terénního pracovníka sociálního odboru.
Bezprostředně po demonstraci, na které slyšeli hesla "černí z ulic", Čechy Čechům a mnohé jiné, v Romech vřela krev. O to, že neskončilo vše nadávkami nebo pěstními potyčkami, se zasloužila hlavně bohumínská studentka politologie Edita Pišojová, která přechodně pracuje na okresním úřadě jako romská asistentka. Sepsala text petice, jež vyjadřuje nesouhlas s demonstrací otevřeně propagující nacionalistické a rasistické ideologie.
Léčba rasismu
"Rasismus se nedá vyléčit. Lze však zákony potlačit jeho projevy," tvrdí jednadvacetiletá Romka Edita Pišojová. Jádro problému vidí ve špatném shromažďovacím zákonu, který jednoznačně neumožňuje městu zakázat nacionalistický pochod konaný pod jakoukoliv zástěrkou.
Petici podepsalo sto šedesát jedna Romů. Jednali s vedením města, jejich zástupkyně úspěšně diskutovala v místní televizi s mluvčí Republikánské mládeže. Zatímco dívka dostala strach, že se jí skinheadi budou chtít pomstít a stáhla se do pozadí, ostatní bohumínští Romové pocítili něco jako euforii. "Vedeme," radovali se obyvatelé jedné z kolonií v Okružní ulici, kde sledovali rozhovor natočený bohumínskou televizí TIK.
Členové občanského sdružení Čhave Jilestar (Srdeční chlapci) jsou také připraveni podat i za Romy trestní oznámení. "Dříve, než to uděláme, chceme se poradit s právníkem," vysvětloval jeden z členů sdružení.
Politik v papučích?
Starosta Bohumína Petr Vícha trvá na tom, že město nemohlo dělat nic jiného, než akci povolit. Společně s policií se alespoň postaralo o zajištění bezpečnosti. V ulicích bylo více policistů než demonstrantů. "Neměli jsme zákonnou možnost pochod proti drogám zakázat, třebaže bylo jasné, o co jde," tvrdil Vícha.
"Republikánská mládež tady pochodovala už loni. Bylo to snad ještě horší. Letos jsme jim upravili trasu tak, aby nešli ulicemi obydlenými převážně Romy," vysvětlil Vícha, kterého rozladilo trestní oznámení senátora Žantovského. "Je to šaškárna," míní. "Politik sedí v papučích u televize a podává trestní oznámení... Kdyby se raději zamyslel nad nedokonalou legislativou," řekl Vícha.
V pětadvacetitisícovém Bohumíně žije asi patnáct set rumunských Romů. Jejich problémem je především to, že nejsou ani vyučeni a nemají práci. Skinheadi, kteří do Bohumína přijeli, byli z celého Karvinska, hlavně z Orlové. Policie jejich projevy nadále prošetřuje.
 |
 |
 Více než stovka účastníků demonstrace Republikánské mládeže a jejich příznivců se v Bohumíně vydala z vlakového nádraží na pochod ulicemi města. (2. června 2001) |
 Více než stovka účastníků demonstrace Republikánské mládeže a jejich příznivců se v Bohumíně vydala z vlakového nádraží na pochod ulicemi města. (2. června 2001) |
