Meziparlamentní unie spočítala průměrný podíl žen v zákonodárných sborech ve světě na 16,6 procenta, v dolních komorách pak mají ženy průměrně 16,8 procenta křesel.
V končícím volebním období bylo v Česku 34 poslankyň, což znamenalo 17 procent. V nové Sněmovně zasedne o tři ženy méně.
Před Česko se tak na žebříčku najednou dostalo jedenáct zemí. Jsou mezi nimi například Bolívie, Zimbabwe, Turkmenistán či Ekvádor. Předběhlo nás i Slovensko, v jehož parlamentu zasedá 16,7 procenta žen. Otázkou je, jak to bude po volbách, které našeho východního souseda čekají za 12 dní.
První příčku v mezinárodním srovnání zaujímá Rwanda, kde v dolní komoře připadá ženám 48,8 procenta křesel. Následuje Švédsko s 45,3 procenta. V první desítce dále figurují Kostarika, Norsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Kuba, Španělsko, Argentina a Mozambik. Kuba se dělí o osmé místo se Španělskem. Jedenáctá skončila Belgie, dvanácté Rakousko.
Ve všech těchto státech tvoří ženy víc než třetinu zákonodárného sboru. V patnáctém Německu jim ve spolkovém sněmu připadlo 31,8 procenta křesel.
V rámci EU má méně zákonodárkyň než ČR pět zemí: Irsko, Řecko, Francie, Slovinsko a Malta. Více žen zasedá i v parlamentech ve Vietnamu, Afghánistánu, Namibii, Iráku či v Moldavsku.
Po vyšším zastoupení žen volá i Evropská unie. Podle jejích představitelů je nutné podíl žen na rozhodování zvyšovat, jinak Unie nebude schopná vybudovat nejvýkonnější ekonomiku na světě. OSN zase upozorňuje, že bez žen nelze účinně bojovat se světovou chudobou.
