Z loňských 234 vražd jich Policie ČR vyřešila 201, tedy plných 87 procent. Číslo vyšlo prozatím z neoficiálního součtu, který MF DNES pořídila na základě čísel z krajů.
Oficiální statistika bude k dispozici na konci ledna, ale příliš by se lišit neměla. Statistikou sice zamíchal "nemocniční vrah" Petr Zelenka, který má podle obvinění na kontě osm vražd a devět pokusů o ně (více zde), ale kriminalisté by nárůst zaznamenali i bez něj.
Evidují i více vražd vycházejících z rodinných sporů a roztržek mezi podnikateli. V roce 2005 se přihodilo vražd zase nebývale málo, jen 186.
"V roce 2005 jsme měli ve východních Čechách podstatně méně vražd, pouhých patnáct. Loni přibylo i vražd vycházejících z domácího násilí, těch je asi šest," řekl Vratislav Dostál, vedoucí oddělení vražd východočeské policie, tedy z kraje, který vyčnívá asi nejvíc.
Osobní vztahy, evergreen mezi motivy
Největší procento však tvoří vraždy, jejichž motivem jsou osobní vztahy. Rafinovaný zločin tohoto druhu spáchal Jiří Toncar z Římova, který zavraždil a zakopal manželku.
Pak vypovídal, že se ztratila při nákupech. Její tělo policie objevila, až když se přiznal. Dostal výjimečný trest 18 let.
Meziroční nárůst vražd má však i jiné příčiny. Předloni se jich totiž stalo výjimečně málo - a tak se statistika jaksi vrátila "k normálu". Kriminalisté navíc zaznamenali nárůst domácího násilí a "podnikatelských vražd".
Mohl by se však najít ještě další důvod: příliv cizinců z Východu, kteří v Česku načerno pracují. Mezi nimi bylo loni také dost vražd.
Práce načerno zabíjí?
Pražský psycholog Slavomil Hubálek, který v hlavním městě kriminalitu dlouhodobě sleduje, nedávno v rozhovoru pro MF DNES upozornil, že polovinu vražd mají na svědomí cizinci, hlavně z Číny, Vietnamu nebo bývalého Sovětského svazu.
Ty zaměstnavatel často vykořisťuje a žijí pod velkým tlakem. "Kdyby se v Česku lépe kontrolovalo, jestli tu nejsou například dělníci z Východu zaměstnáváni načerno, mohl by počet vražd být nižší," řekl v pondělí MF DNES Hubálek.
Ve vyspělých západních zemích přitom podle něj vycházejí asi dvě vraždy na 100 tisíc obyvatel, v Rusku osm. V Česku je to mezi 2 a 2,5.
Mrázek a další záhady
Na svobodě stále běhá třicet lidí, kteří loni vraždili či se o to pokusili, ale policie je zatím nedokázala najít. Většinou oběť překvapili na ulici a zmizeli. Zatímco vraždy, jejichž motivem je osobní spor, vyřeší policie snadno, s vraždami na objednávku mívá větší problém.
Mezi nevyřešené případy patří i lednová vražda Františka Mrázka, podnikatele, který měl zřejmě příliš mnoho nepřátel. Zastřelil ho podle vyšetřovatelů nájemný vrah, když vycházel ze své kanceláře. - více zde
I další nevyřešené vraždy se podobají té Mrázkově. "Nejvíce nás asi trápí nevyřešená vražda z 3. února 2006, kdy byl zabit v okrese Praha západ muž z bývalého Sovětského svazu. Šlo nejspíš o vraždu na objednávku," uvedl například Michal Mazánek ze středočeské policie.
Pohození novorozenci i zastřelené děti
Dalším velkým oříškem pro policisty jsou případy odhozených novorozenců. Loni se našly mrtvé děti například ve skalách na Mladoboleslavsku a v Praze-Hostivaři.
Asi nejvíc se zbytku loňské statistiky vymyká případ, který začali vyšetřovat na žádost německé strany severočeští kriminalisté. Zločin se však stal v roce 1945. Tehdy na Podbořansku příslušníci českých gard postříleli sedm německých dětí při odsunu.
V Německu čin není stále promlčen, i když pachatelé jsou nejspíš dávno mrtví. Přes 50 let starý případ přesto figuruje ve statistikách loňských vražd.
|
Vraždy v Česku 2006 2005
2004
|
