Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poprav v USA bude nejméně za 25 let. Hrdelní trest ztrácí i podporu lidu

  19:59aktualizováno  19:59
V USA má být letos nejméně popravených lidí za poslední čtvrtstoletí. Zatím dostalo oprátku či smrtící injekci sedmnáct vězňů, další čtyři exekuce jsou v plánu do konce roku. Absolutní trest ztrácí i podporu veřejnosti. Jeho zachování si poprvé od roku 1971 přeje méně než polovina Američanů.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: AP

Americká justice letos sprovodí ze světa jednadvacet lidí. To je nejméně od roku 1991, kdy bylo popraveno 14 lidí. V dalších letech počet popravených rostl, nejvyšší byl v roce 1999 (98), poté postupně klesal. Loni bylo popravených 28, vyplývá z údajů amerického Informačního centra trestu smrti.

Soud sice ještě letos může nařídit provedení popravy některého z vězňů odsouzených na smrt, je ale velmi nepravděpodobné, že by celkové číslo přesáhlo loňský rok. Zatím poslední popravu soud oznámil tento čtvrtek, 16. listopadu půjde na smrt Steven Spears z Georgie.

Počet popravených mezi léty 1976 až 2016. Aktuální data k 28. říjnu 2016.

Počet popravených mezi léty 1976 až 2016. Aktuální data k 28. říjnu 2016.

S počtem popravených klesá i počet států federace, kde se exekuce provádí. Letos jich je jen pět - Alabama, Florida, Georgie, Missouri a Texas, což je nejméně od roku 1983. Pro srovnání: v roce 1999 to bylo dvacet států.

Podle výzkumné agentury Pew Research může za poklesem celonárodní statistiky stát nižší počet popravených v Texasu, který v tomto ohledu tradičně patří k nejaktivnějším. Druhý největší stát federace letos provedl sedm poprav a jedna další je naplánována, což je jeho dvacetileté minimum.

Instrukce před popravou plynem: Dýchejte zhluboka, nebo budete trpět

Od roku 1976, kdy byl v USA trest smrti obnoven, Texas popravil 538 lidí. Podle deníku The Texas Tribune za poklesem mohou stát dva faktory. Prvním je to, že v roce 2005 bylo jako alternativa k trestu smrti uzákoněno doživotní vězení bez možnosti propuštění. Druhým pak dlouhodobý pokles vražd. Zatímco v roce 1996 jich na 100 tisíc obyvatel připadalo 7,7, v roce 2013 už jen 4,4.

V letošním roce se může změnit i počet států, ve kterých je možné trest smrti uložit - zatím jich je 30. V listopadu voliči rozhodnou o jeho zachovaní či zrušení v Kalifornii a Nebrasce.

Pokud voliči v Kalifornii rozhodnou o zrušení absolutního trestu, nahradí ho doživotní vězení bez možnosti propuštění. To by se retrospektivně týkalo i více než 700 vězňů, kteří v celách smrti čekají na datum popravy (letos popravení vězni v USA čekali od odsouzení na vykonání exekuce v průměru přes 18,5 roku).

Odpor k trestu smrti u veřejnosti roste

Neklesá přitom jen počet popravených, ale i podpora hrdelního trestu v americké společnosti. Podle průzkumu ze srpna tohoto roku podporuje trest smrti v případě vražd 49 % Američanů, proti je 42 % (nejvíce od roku 1972).

Ještě v roce 1994 přitom nejvyšší trest podporovali čtyři z pěti Američanů a jen 16 % bylo proti. Příznivci trestu smrti tak podle této statistiky ztratili nadpoloviční většinu ve společnosti poprvé po 45 letech. Naposledy bylo v USA méně než 50 % podporovatelů absolutního trestu v roce 1971.

V USA poslali na smrt desítky nevinných. Většinou končí v zapomenutí

Názory na to se ale ve společnosti značně liší. Zatímco mezi republikánskými voliči je pro trest smrti 72 %, u demokratů jen každý třetí. Častěji absolutní trest podporují muži (55 %) a běloši (57 %), méně už ženy (43 %), černoši (29 %) a hispánci (36 %).

Od roku 1976 bylo ve Spojených státech popraveno celkem 1 439 lidí. Z toho pouze tři popravy nařídila federální vláda, ostatní byly provedeny z nařízení jednotlivých států. K vykonání popravy je v USA povoleno pět způsobů usmrcení: smrtící injekcí, elektrickým křeslem, oběšením, zastřelením a umístěním do plynové komory.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.