Ve srovnání s rokem 2008 bylo loni odposlechů o 402 méně. V roce 2004, kdy po pětiletém prudkém nárůstu bylo odposlechů vůbec nejvíce, policisté tuto metodu použili v 9 610 případech.
Podrobnější přehled říká, že sama Policie České republiky použila loni 4 594 odposlechů (číslo se trochu liší, protože ještě obsahuje několik duplicitních údajů, které se po kontrole mažou), Vojenská policie 15 a Celní správa 543. Počet odposlechů Celní správy ve srovnání s rokem 2008 klesl o 40 procent.
Policisté vyhodnotili, že téměř 55 % odposlechů mělo přímý užitek - tedy že získané informace posloužily například jako důkaz v trestním řízení nebo pro zadržení pachatele či odvrácení trestného činu.
Dalších 19 % odposlechů bylo užitečných alespoň nepřímo. To znamená, že jimi policisté například zjistili nějakou trestnou činnost, o níž dosud nevěděli. Celková účinnost odposlechů tak činí kolem 74 %.
Lidové noviny v sobotu napsaly, že ačkoliv ubývá odposlechů, naopak roste množství akcí, při nichž policisté přímo sledují lidi.
Nejvíce odposlechů bylo v roce 2004, od té doby jejich počet klesá.
Analýza odposlechů i případů, kdy policie na podezřelé nasadila sledování, je na programu dnešního zasedání vlády. Ministerstvo vnitra, které materiál předkládá, ale údaje úzkostlivě tají a čísla nechce zveřejnit.
Ministr Radek John by v rámci boje proti korupci chtěl policii vrátit pravomoc využívat odposlechy v úplatkářských kauzách s trestní sazbou už od osmi let. Pravomoc značně omezila poslední novela trestního řádu, která pravidla pro odposlech radikálně zpřísnila, a sazbu, od níž jsou použitelné, posunula na deset let.
Odposlechy tak může policie nasadit pouze v těch nejzávažnějších kauzách. Důvodem omezení byl ohromný nárůst odposlechů, podle politiků si tak policie usnadňovala práci na úkor omezování svobod občanů a zasahování do jejich soukromí. Počty odposlechů kritizoval i prezident Václav Klaus.
