O nejnovějších demografických údajích budou odborníci v červenci jednat na světovém kongresu ve středofrancouzském Toursu.
K tématům jednání, kterých se mají zúčastnit dva tisíce vědců z celého světa, budou patřit populace, životní prostředí, zdraví, rodina, sexuální zdraví a v neposlední řadě AIDS, mezinárodní migrace a demografické stárnutí.
Jednou z otázek, která dělá odborníkům starosti, je například to, že populace je na povrchu zemském rozdělena velmi nerovnoměrně.
"V šesti nejlidnatějších zemích (Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie a Pákistán) žije celkem 3,3 miliardy obyvatel, tedy více než polovina světové populace," připomněl ve francouzském odborném časopise Populace demograf Gilles Pison.
Z každé stovky pozemšťanů jich 61 žije v Asii, 13 v Africe, 11 v Evropě, devět v Latinské Americe, pět v Severní Americe a necelá jedna osoba připadá na Oceánii.
Rozdíly jsou výrazné i v průměrném věku: například v Malawi je to 40 let, zatímco v Japonsku 82 let.
Dosud se Země zalidňovala velmi rychle, nyní bude nárůst pokračovat poněkud pomaleji. Miliarda lidí obývala modrou planetu v roce 1800, dvou miliard dosáhla populace v roce 1930, čtyř roku 1974, pět miliard lidí bylo v roce 1987, šest roku v roce 1999.
Podle demografů OSN by měla světová populace dosáhnout devíti či desíti milionů v roce 2050. - více zde
