Počet hradních ´nápadů´ se blíží dvaceti

Klaus, Moserová, Pithart, Zeman, Bureš, Kříženecký - protagonisté dvou neúspěšných voleb prezidenta. Pokud se strany vládní koalice dohodnou, stane se Jan Sokol už sedmým kandidátem, který bude bojovat o výhled z oken Pražského hradu. Dalších nejméně deset lidí buď kandidaturu odmítlo, propadlo ve stranickém referendu, nebo se o nich jako o vhodných kandidátech alespoň vážně uvažovalo.

Koalice zvažuje, zda vyšle Sokola

Bezmála dvacet jmen od českého kosmonauta až po českého zpěváka.

Jména kandidátů se střídají jako klienti dobře zavedeného privátu. Podle politologa Tomáše Lebedy není ale velký počet kandidátů na Hrad žádnou tragédií.

"Vysoký počet kandidátů nevnímám tak negativně," říká. "Problém je v tom, že hledáme nástupce Václava Havla a nevíme, koho na Hradě vlastně chceme."

"Zda chceme silnou politickou osobnost typu Václava Klause, který by z prezidentského postu udělal druhý premiérský post, nebo pouze někoho jako symbol české státnosti. Václav Havel byl kombinací obojího," podotýká Lebeda.

Počtem kandidátů, o nichž se mluví, se podle Lebedy Česká republika pohybuje mezi dvěma extrémy: Německem a Itálií.

V Německu se k volbě prezidenta schází takzvané Spolkové shromáždění - část poslanců Bundestagu a zástupců jednotlivých spolkových zemí.

Jména hradních dobyvatelů

Oficiální kandidáti:
Klaus, Moserová, Pithart, Zeman, Bureš, Kříženecký, Sokol?
Odmítli:
Remek (nabídka od KSČM), Ryhetský (nabídka od ČSSD), Illnerová (nabídka od koalice), Klener (nabídka od koalice), Wilhelm (nabídka od koalice)
Neuspěli v referendu ČSSD:
Potůček, Motejl
O kom se psalo: Falbr, Voleník, Lastovecká, Gott, Šedivý,...

"Kandidáti se předjednávají podle rozložení politických sil za zavřenými dveřmi. Nejde o žádné licitování se jmény jako u nás," říká Lebeda. V Itálii jsou naopak kandidátů na prezidenta desítky.

Podle Lebedy by byl pro Českou republiku nejpřijatelnější model Francie. Tedy prezidentská dvoukolová přímá volba, kde po první volbě postupují dva kandidáti. Vítěz pak v druhém kole musí získat absolutní většinu.

Zástupci tří největších parlamentních stran ČSSD, ODS a KSČM se shodují, že nalézt vhodného kandidáta na prezidenta není jednoduché. Každá ze stran vidí ovšem důvod někde jinde.

"Je to jednoduché. Začalo se o tom hovořit poměrně pozdě," říká místopředseda komunistů Miloslav Ransdorf.

"Jediným vyvoleným tady byl Václav Havel. Kdyby se o jeho nástupci začalo zodpovědně jednat dřív, řešení by se našlo. Aktuálním problémem je navíc naprosto nepřehledná názorová skrumáš v ČSSD," dodal Ransdorf.

Podle místopředsedy sněmovny Ivana Langra (ODS) je v České republice skutečných osobností vhodných na funkci prezidenta málo. "Víc než prstů na jedné ruce jich nenapočítám," říká Langer.

"Je tady dána určitá šablona prezidenta Havla, do které bychom se neměli nechat vmanipulovat. Každá osobnost na postu hlavy státu přinese něco nového. Smutné ale je, že se nehledá jasně vyprofilovaný kandidát, ale šedá myš, která nebude vadit nikomu," postěžoval si Langer.

Nejvíce svých "trumfů" do křesla prezidenta zatím vytáhla vládnoucí ČSSD. "Je tu spousta osobností, ale u každé existuje nějaké "ale"," uvedl pro iDNES premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla.

"Všichni máme chyby, přitom na post prezidenta hledáme bezchybnou osobnost. Obsazení křesla hlavy státu musí být otázkou dohody, mezistranického kompromisu," dodal premiér.