"Vidíme, že řada vyloučených lokalit od roku 2006 zanikla, ale větší díl jich vznikl," uvedl Šimáček. Podle něj se trend ještě umocnil. Jedním z důvodů jsou dluhy. Mnohé rodiny se kvůli nim musí vystěhovat a na jiný byt nedosáhnou. "Fenomén ubytoven, který není nový, posílil. Dostávají se do nich lidé, kteří v sociálně vyloučené lokalitě nežili," podotkl šéf agentury.
Podobu ghett v Česku zmapovala v roce 2006 analýza, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce. V těchto chudinských domech či čtvrtích žili převážně Romové, mohlo to být až 80 tisíc lidí. Většina dospělých neměla práci, rodiny byly závislé na sociálních dávkách a zadlužovaly se. Děti chodívaly do "zvláštních škol". Aktuální čísla by mohla být v příštím roce.
Ministerstvo práce nyní připravuje veřejnou zakázku na novou analýzu. Přibývání ghett potvrdila už v roce 2010 studie z Ostravy. Od roku 2006 se tam za čtyři roky počet vyloučených lokalit zvedl z deseti na čtrnáct, připomnělo ve své zprávě sdružení Vzájemné soužití. "Vidíme, že v Ostravě se přesouvá podstatná část lidí do ubytoven, které dřív k sociálně vyloučeným lokalitám nepatřily. Propadá se do nich stále víc lidí. Fenomén ubytoven je nasává," řekl šéf vládní agentury. Z některých ubytoven se stávají ghetta.
Lidi pohlcuje bludný kruh zadlužení
Podle Šimáčka je zásadní problém v předlužení lidí. Mnohým na uhrazení ubytovny dávky nestačí a musí ještě doplácet. "V podstatě se vytváří závislost lidí na majiteli ubytovny a na nelegální práci, kterou často organizují sami ubytovatelé," podotkl Šimáček.
Podle zjištění sdružení Vzájemné soužití dva dospělí se čtyřmi dětmi platili v jedné z ostravských ubytoven měsíčně za místnost 17 400 korun, v jiné pak 24 000. "Majitel ubytovny v Ostravě za šestičlennou rodinu dostane ze sociálních dávek klidně 15 000 až 24 000 korun," uvedlo sdružení. Podle něj úřad práce v Ostravě vydal v roce 2011 na doplatcích na bydlení 87 milionů, loni 172 milionů.
Podle šéfa agentury by situaci pomohlo řešit sociální bydlení. Za nejlepší variantu považuje vznik samostatného zákona, který by nízkonákladové bydlení upravil. Volá po něm i rada seniorů či zástupci organizací na pomoc lidem v tísni.
Na modelu nyní pracují ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a práce. Podle mluvčí MMR Jany Jabůrkové vláda nejpozději do konce roku dostane materiál o komplexním řešení. Resort si nechal vypracovat analýzu, podle níž by se ubytovny mohly stát součástí sociálního bydlení.
Akademici a představitelé organizací pro potřebné jsou proti. Poukazují na nevyhovující podmínky v ubytovnách i předražené nájmy. "MMR nikdy nedeklarovalo, že by ubytovny ve své stávající podobě měly být základem řešení sociálního bydlení," uvedla mluvčí.
