Znamená to, že podíl bytů vytápěných pevnými palivy poklesl o více než pětinu, tedy na sedmadvacet procent. Zhruba čtyřicet procent bytových jednotek je na plyn, elektřinu a alternativní zdroje, více než třetina bytů se vytápí z centrálních zdrojů.
Podle vedoucího magistrátního oddělení energetických systémů Ľudovíta Kotuľáka zůstává v Praze asi pětatřicet tisíc dalších bytů na pevná paliva a nelze očekávat, že se na tomto stavu něco radikálně v nejbližší budoucnosti změní. "Lidé jsou chudí, ekonomicky vyčerpaní," míní Kotuľák.
Změna vytápění především zemním plynem přišla loni jednotlivce přibližně na sto až sto dvacet tisíc korun. Nyní se ještě o něco zvýšila, zejména cenou za radiátory, regulační systémy, více stojí i práce.
"Plyn šel cenově sice nahoru, celosvětově však patří stále mezi nejlevnější energetické zdroje. Výhodou je zejména jeho vysoká účinnost, která je zhruba devadesátiprocentní," míní Kotuľák.
Přesto počet žadatelů o dotaci města na přeměnu topení rok od roku klesá. Zatímco v prvním roce, kdy ji město začalo poskytovat, tedy před osmi roky, se o ni ucházelo přes šest tisíc lidí, vloni již jen necelých osm stovek. Na dotaci vyplatil magistrát v předchozím roce okolo sedmnácti milionů korun a ani letošní rozpočet města nepočítá s většími výdaji, pouze s dvaceti miliony.
Důvodem menšího zájmu jsou kromě nižší kupní síly obyvatelstva i zvyšování cen energií, absence plošných plynofikací a zároveň vysoké provozní náklady na vytápění elektřinou. Ještě v roce 1995 evidovalo město přes jedenáct set žadatelů o dotaci na přechod k tomuto způsobu vytápění, vloni jich bylo již jen osmnáct. Na přímotopy byl vloni přeměněn pouze jeden byt, jehož nájemce k tomu byl donucen ze zdravotních závodů.
Náměstek primátora Petr Švec tvrdí, že přeměna topných systémů v hlavním městě pomalu končí. Program se podle něho výrazně podílel a podílí na podstatném snížení emisí z malých a středních zdrojů zněčišťování. Například při vytápění padesátimetrového bytu hnědým uhlím uniká do ovzduší ročně přes dvě stě kilogramů kysličníku uhelnatého a přes sto kilo prašných aerosolů, u topení zemním plynem to není ani kilogram. Emise kysličníku uhličitého jsou nižší o polovinu.
O dotaci, která může činit patnáct procent nákladů na přeměnu topení, mohou lidé žádat do konce března, pokud změnu provedli od listopadu do 10. března. Další investoři se pak o podporu mohou na město obrátit vždy do tří týdnů od zprovoznění topného zdroje.
