Letošní Velikonoce pověst svátků jara příliš nepodpoří. Teplé a slunečné dny nás rozhodně nečekají, spíše bude hodně oblačnosti, deště i sněhu. Teploty se budou přes den pohybovat jen nízko nad nulou, v noci slabě pod nulou.
Naopak sněhu bude zřejmě dost, zejména na horách, kde se nám svátky pokusí alespoň trochu vykompenzovat letošní sněhově ne příliš bohatou zimu.
Pohyblivý svátek způsobil nepřesné pranostiky
Jak v roce roce 325 n. l. určil niceský koncil, Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku. Připadne-li první jarní úplněk na neděli, slaví se Velikonoce neděli následující.
Neděle velikonoční tak obecně může připadnout na den v intervalu od 22. března do 25. dubna.
K nejvýznamnějším křesťanským svátkům se váže i řada pranostik. Vzhledem k pohyblivosti Velikonoc je však třeba k nim přistupovat s velkými pochybnostmi.
Často se totiž na jednom pohyblivém referenčním dni snaží odhadovat prognózu následujícího léta nebo úrody.
. Některé z pranostik* Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. * Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok. * Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní. * Prší-li na Boží hod velikonoční, sucho úrodu poruší. |
Velmi teplé Velikonoce byly nedávno
Průměrná denní teplota Velikonoc (o Zeleného čtvrtku do Velikonočního pondělí) se v České republice pohybuje kolem 7 až 8 °C, v horských oblastech klesá na nulu až dva stupně.
Nejtepleji bylo o Velikonocích v roce 1962, kdy připadla Bílá sobota na 21. dubna. Díky přílivu teplého vzduchu byly na většině našeho území naměřeny nejvyšší teploty přes 25 °C, což jsou hodnoty letního dne.
Podobně teplé Velikonoce nastaly i nedávno. V roce 2000 připadla Bílá sobota na 22. dubna a bylo překonáno několik teplotních rekordů. Například v pražském Klementinu vyšplhala rtuť až na 27,5 °C.
Toto velmi teplé počasí se podepsalo i na rychlém úbytku sněhové pokrývky. Na Lysé hoře odtálo za 5 dní celých 89 cm sněhu.
Je zřejmé, že o letošních Velikonocích se tyto rekordy přepisovat rozhodně nebudou.
Chladné svátky v časech normalizace
Na post nejchladnějších Velikonoc máme dva kandidáty – rok 1970 a rok 1977, kdy se průměrné teploty pohybovaly jen slabě okolo nuly. Rok 1970 byl mimořádně chladný hlavně na horách, kdy například nejvyšší denní teplota na Lysé hoře vyšplhala v neděli 29. března na pouhých -6,1 °C.
Zato rok 1977 překvapil i v nížinách. Boží hod připadl na 10. dubna a nejvyšší denní teploty zůstaly většinou pod nulou. V tomto případě hovoříme o ledových dnech, které na našem území nejsou v dubnu právě obvyklé.
Nejnižší teplota během velikonočních svátků byla naměřena v roce 1785 v pražském Klementinu 24. března. Rekord -15,4 °C nebyl dosud překonán.
Nejvíc sněhu napadlo na Lysé hoře
V nižších polohách byly na sníh nejbohatší Velikonoce v roce 1977. Ještě na začátku dubna ležel sníh i ve velkých městech, jako je Praha nebo Liberec. Na horách je situace poněkud odlišná, neboť tam většinou přetrvává sněhová pokrývka ze zimy i na přelomu března a dubna.
V roce 1988 byly na Churáňově naměřeny necelé dva metry sněhu, zatímco na Lysé hoře to v roce 1915 bylo ještě o metr více.
Nejvíce nasněžilo během Velikonoc opět na Lysé hoře roku 1994, kdy na začátku dubna napadlo za 24 hodin tři čtvrtě metru. Za zmínku ale také stojí necelých 20 centimetrů, které napadly na konci dubna v roce 1973 v Nedvězím na Vysočině.
 |
Aktuální předpověď počasí: pocasi.idnes.cz |
 |
|
