Na žádosti o prodloužení se dohodli zástupci všech tří pobaltských zemí v estonském Talinnu.
"Představitelé obrany pobaltských států se rozhodli požádat NATO o prodloužení nynější mise chránící naše nebe, a to přinejmenším do roku 2018," citovala ČTK mluvčího estonského ministerstva obrany Andrese Sanga.
Podle něj zatím budou pobaltské státy pokračovat ve společných snahách o posílení své protivzdušné obrany. Oficiální žádost o ochranu vzdušného prostoru adresována Severoatlantické alianci by měla následovat během několika týdnů.
Ochranu vzdušného prostoru nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem má na starosti NATO. Aliance bdí nad bezpečností svých nových členských zemí už od dubna 2004. Litva, Lotyško ani Estonsko totiž vlastní stíhací letectvo nemají.
Alianční země se v ochraně pobaltských republik střídají vždy po třech měsících. Z litevského letiště tak už startovaly belgické, dánské, britské, norské, nizozemské i německé stíhačky. Loni na jaře ochranu zajišťovaly čtyři polské letouny MiG-29. Po Polácích převzalo štafetu Turecko. V současnosti mají ochranu na starost francouzští stíhači.
V roce 2009 by na řadu měla přijít i Česká republika, která je připravena vyslat nadzvukové stíhačky Jas-39 Gripen. O leteckou ochranu požádal Česko už loni litevský ministr obrany Juozas Olekas jménem všech tří pobaltských zemí. Pro české stíhací piloty by to byla premiéra v zahraniční operaci NATO.
"Takový úkol zvládneme, jsme schopni střežit vzdušný prostor jiného státu a je jedno jestli v Litvě nebo někde v Zambezi," konstatoval už dříve velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi Jiří Verner. - více zde
Česká armáda se přitom už do ochrany vzdušného prostoru Pobaltí zapojila, když v Litvě působili dva armádní specialisté, kteří se podíleli na kontrole letového provozu a navádění stíhaček na vzdušné cíle. - více zde
