„Máme v plánu analyzovat možnost vytvoření systému protivzdušné obrany středního dosahu k posílení našich obranných schopností,“ uvedl litevský ministr obrany Juozas Olekas po setkání se svými protějšky. Důvodem jsou podle něj obavy o bezpečnost kvůli nevídané aktivitě ruského letectva v celém regionu.
Obavy v PobaltíPředevším pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent. |
Podle ministrů obrany Estonska Svena Miksera a Lotyšska Raimondse Vejonise takové rozhodné kroky přicházejí „ve světle zvýšené hrozby“. Společně chtějí plány na možné posílení protivzdušné obrany konzultovat se strategickými spojenci - Spojenými státy a Polskem. Podrobnosti by mohly být zveřejněny už letos na podzim.
Oznámení přichází jen několik dní poté, co trojlístek pobaltských států požádal v dopise vrchního velitele sil NATO o trvalé rozmístění aliančních sil na jejich území. Mělo být jít o 3 200 až 5 500 vojáků, kteří by se v Pobaltí vždy po několika měsících střídali.
Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají stíhací letectvo a v ochraně jejich vzdušného prostoru se střídají některé členské státy NATO. Po loňské ruské anexi Krymu spojenci ztrojnásobili počet stíhaček, který tento úkol zajišťují.
Předsunuté oddíly, vojenské sklady
„Regionální obraná spolupráce v pobaltských státech je kritičtější než kdy jindy,“ konstatoval Olekas. Zdůraznil, že k uklidnění pobaltských zemí přispěje rozmístění „předsunutých skladů a zařízení“, které by umožnily sílám rychlé reakce NATO okamžitě reagovat na jakoukoli hrozbu v tomto regionu.
Severoatlantická aliance před časem rozhodla v reakci na chování Ruska o zřízení šesti předsunutých či styčných skupin v Pobaltských zemích, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Skupiny složené z několika desítek vojáků z různých zemí mají koordinovat na daném území společná cvičení a v případě ohrožení zajišťovat bezproblémové přijetí bojových jednotek rychlé reakce.
Záměrem je, aby v šestici zmiňovaných zemí také vznikly sklady s výstrojí a zásobami, aby bojové jednotky mohly kvůli rychlosti cestovat „nalehko“. V Polsku by pak mělo sídlit regionální velitelství.
„To je jediné odstrašení, kterému naši sousedé rozumí,“ prohlásil šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkevics. „Máme tu revizionistickou mocnost v podobě Ruska, které se snaží změnit řád vytvořený po konci studené války.“
Moskva však označuje posilování vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí za „bezdůvodné hromadění sil, které má jen rozšířit vliv USA dál na východ“.
