Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pobaltské státy kvůli ruským letadlům zvažují společnou obranu nebes

  14:45aktualizováno  14:45
Kvůli nevídané aktivitě ruského letectva v uplynulých měsících uvažují Litva, Lotyšsko a Estonsko o vytvoření společné protivzdušné obrany. Podle ministrů obrany tří pobaltských republik by součástí mohlo být pořízení protiletadlových systémů středního dosahu.

Norský letoun F-16 na litevské základně Šiauliai | foto: Forsvaret

„Máme v plánu analyzovat možnost vytvoření systému protivzdušné obrany středního dosahu k posílení našich obranných schopností,“ uvedl litevský ministr obrany Juozas Olekas po setkání se svými protějšky. Důvodem jsou podle něj obavy o bezpečnost kvůli nevídané aktivitě ruského letectva v celém regionu.

Obavy v Pobaltí

Především pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent.

Podle ministrů obrany Estonska Svena Miksera a Lotyšska Raimondse Vejonise takové rozhodné kroky přicházejí „ve světle zvýšené hrozby“. Společně chtějí plány na možné posílení protivzdušné obrany konzultovat se strategickými spojenci - Spojenými státy a Polskem. Podrobnosti by mohly být zveřejněny už letos na podzim.

Oznámení přichází jen několik dní poté, co trojlístek pobaltských států požádal v dopise vrchního velitele sil NATO o trvalé rozmístění aliančních sil na jejich území. Mělo být jít o 3 200 až 5 500 vojáků, kteří by se v Pobaltí vždy po několika měsících střídali.

Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají stíhací letectvo a v ochraně jejich vzdušného prostoru se střídají některé členské státy NATO. Po loňské ruské anexi Krymu spojenci ztrojnásobili počet stíhaček, který tento úkol zajišťují.

Předsunuté oddíly, vojenské sklady

„Regionální obraná spolupráce v pobaltských státech je kritičtější než kdy jindy,“ konstatoval Olekas. Zdůraznil, že k uklidnění pobaltských zemí přispěje rozmístění „předsunutých skladů a zařízení“, které by umožnily sílám rychlé reakce NATO okamžitě reagovat na jakoukoli hrozbu v tomto regionu.

Severoatlantická aliance před časem rozhodla v reakci na chování Ruska o zřízení šesti předsunutých či styčných skupin v Pobaltských zemích, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Skupiny složené z několika desítek vojáků z různých zemí mají koordinovat na daném území společná cvičení a v případě ohrožení zajišťovat bezproblémové přijetí bojových jednotek rychlé reakce.

Záměrem je, aby v šestici zmiňovaných zemí také vznikly sklady s výstrojí a zásobami, aby bojové jednotky mohly kvůli rychlosti cestovat „nalehko“. V Polsku by pak mělo sídlit regionální velitelství.

„To je jediné odstrašení, kterému naši sousedé rozumí,“ prohlásil šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkevics. „Máme tu revizionistickou mocnost v podobě Ruska, které se snaží změnit řád vytvořený po konci studené války.“

Moskva však označuje posilování vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí za „bezdůvodné hromadění sil, které má jen rozšířit vliv USA dál na východ“. 

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.