Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po Tenetovi odstoupil další šéf CIA

  0:01aktualizováno  0:01
Americká tajná služba CIA se otřásá odchody svých nejvyšších činitelů, které pravděpodobně souvisejí s chybami, jichž se tajné služby dopustily v irácké krizi. V pátek, ani ne den po odstoupení šéfa George Teneta, rezignoval další vysoký činitel CIA - šéf tajných operací James Pavitt.

Nejmenované zdroje hovoří o tom, že se k odchodu rozhodl už před několika týdny a jeho rozhodnutí odejít do důchodu údajně s Tenetovou rezignací nesouvisí. Někteří pozorovatelé však naznačují, že souvislost tu spíš bude.

Agentura AP mezitím přišla s tím, že Tenetova rezignace přišla těsně předtím, než bude zveřejněno několik dlouho očekávaných a velmi kritických zpráv o nezdarech CIA a dalších služeb.

Jde mimo jiné o prezidentem jmenovanou komisi vyšetřující útoky z 11. září 2001, která brzy vydá své nálezy a doporučení. Komise už dříve kritizovala nezdary CIA v době před atentáty.

Brzy má svou zprávu vydat i senátní zpravodajský výbor, který se zabývá špatnými odhady iráckých zbrojních kapacit. Bude to "velmi ostrá zpráva o selhání uvnitř CIA", cituje AP člena komise, senátora Carla Levina.

Bush zřejmě nenavrhne Senátu nového šéfa CIA před podzimem, kdy by se o nominaci mohla strhnout ostrá bitva, ale raději počká na výsledky listopadových prezidentských voleb, spekuluje AP.

Mezi možnými Tenetovými nástupci jsou však už dnes uváděni předseda sněmovního zpravodajského výboru republikán Porter Goss, náměstek ministra zahraničí Richard Armitage, bývalý demokratický senátor Bob Kerrey a bývalý starosta New Yorku Rudolph Giuliani. Tuto spekulaci však Giulianiho mluvčí nepotvrdila.

Pod Tenetovým vedením CIA oživila své zdroje a její tajné služby mohutněly. Zaznamenala úspěchy při odhalování teroristické sítě Al-Kajda v Afghánistánu a podílela se na zatčení bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Ale nezdary patří k nejhorším v její historii, uvedla AP.

Nejvíce kritiky se sneslo na CIA kvůli tomu, že včas nepředpověděla a nezabránila teroristům v útocích na New York a Washington 11. září 2001. Další její velkou chybou byly přehnané odhady irácké výzbroje, zejména zbraní hromadného ničení, které se zatím v Iráku nenalezly.

A Usáma bin Ládin zůstává na svobodě. Někteří demokraté naznačují, že Tenet je obětním beránkem za nezdary po celou dobu, kdy je u moci prezident Bush.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.