Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po talibancích pátrají bezpilotní letouny, nasadit je chtějí i Češi

  14:51aktualizováno  14:51
Povstalci Talibanu mají nového, a i když se to nezdá, velmi silného soupeře. Vojáci ISAF stále častěji do pátrání po povstalcích v Afghánistánu nasazují nejmodernější bezpilotní letouny.

Bezpilotní letoun CU-170 Heron | foto: Kanadské vzdušné síly

Bezpilotní stroje v Afghánistánu používají už několik let hlavně americké, německé a také kanadské jednotky, které čelí povstaleckým útokům v jedné z nejnebezpečnějších oblastí země, v provincii Kandahár.

Právě Kanaďané koncem roku dopravili do Afghánistánu první bezpilotní stroj nové generace. Od jednoho z nejmodernějších bezpilotních letounů s označením CU-170 Heron si slibují, že pomůže efektivněji získávat informace o pozicích povstalců i o nástražných výbušných systémech u silnic, aniž by v průzkumných akcích museli velitelé riskovat životy svých vojáků.

"Tento nový bezpilotní letoun zvýší schopnosti jednotek ISAF sledovat povstalecké aktivity," konstatoval velitel leteckého křídla kanadských vzdušných sil v Kandaháru Christopher Coates.

Letoun Heron stejně jako další bezpilotní prostředky může předávat aktuální informace ze zkoumaného prostoru prakticky v reálném čase do počítačů obsluhy stejně jako vojákům přímo na bojišti.

Bezpilotní letoun CU-161 SperwerNový stroj by měl ve službách kanadských jednotek v Afghánistánu nahradit letoun CU-161 Sperwer. Svého předchůdce v boji heron předčí ve všech směrech, létá déle (až 40 hodin), do větších výšek (přes 8 kilometrů), rychleji a unese těžší náklad (až 250 kilogramů) v podobě kamer, fotoaparátů a nejrůznějších senzorů.

"Heron představuje asi desetinásobné zlepšení proti sperweru," uvedl Dan Boisvert, velitel jednotky, která provoz nového bezpilotního stroje v Kandaháru zajišťuje.

Češi mají svou bezpilotní sojku

Prakticky každá moderní armáda současnosti již bezpilotní stroje využívá i v bojových operacích nebo je zkouší.

Nejdále ve využívání této technologie je zřejmě americká armáda, která v Iráku úspěšně používá bezpilotní stroje MQ-5 Hunter i k boji. Hunter, stejně jako další a novější bezpilotní prostředky, je schopen nést bomby nebo řízené střely. - Přečtěte si o první misi amerického bezpilotního letounu

Bezpilotní letoun Sojka české armádyČeská armáda má ve výzbroji už řadu let bezpilotní letoun Sojka. Stroj využívají elitní vojáci ze 102. průzkumného praporu z Prostějova. "Většina moderních armád světa používá k provádění vzdušného průzkumu bezpilotní průzkumné prostředky a nejinak je tomu i při plnění úkolů v zahraničních operacích, převážně na území Afghánistánu," řekl bývalý velitel jednotky Jindřich Starý.

Hlavní výhodou těchto bezpilotních prostředků je podle něj především snadné a rychlé použití k načtení terénu a prostoru, který v misi využívají jak spojenci, tak nepřítel.

"Nasazují se většinou ve večerních hodinách a slouží převážně k odhalení připravovaných výbušných zařízení, léček a přepadů a dále k získávání detailních informací o objektech," konstatoval Starý, který sám má za sebou dvě mise v Afghánistánu.

Bezpilotní letoun Sojka

Lehký taktický bezpilotní prostředek SOJKA-III je určen k vedení vzdušného optoelektronického průzkumu bojiště. V omezené míře může zabezpečovat úkoly elektronického boje.

Soupravu tvoří 4 vozidla - přepravní vůz se 4 bezpilotními stroji, opravárenským a skladovacím zařízením, vozidlo s instalovanou startovací rampou a dále pak pojízdné pozemní řídicí a vyhodnocovací středisko a malý terénní vůz pro dohledávání bezpilotního letounu.
Sojka je standardně vybavena širokoúhlou fotografickou leteckou kamerou A-39 pro snímkování z výšek asi 600 metrů a televizní kamerou pro šikmé snímkování z prostoru vzdáleného do 60 kilometrů. Obraz snímané reálné situace bojiště je spojitě přenášen rádiem operátorovi na zem.

Let bezpilotního prostředku SOJKA III je řízen z mobilního řídicího střediska. V něm mají pracoviště dva operátoři - jeden řídí let bezpilotního prostředku, druhý zabezpečuje příjem a zpracování průzkumné informace v reálném čase. Součástí střediska je řídicí počítač pro záznam a zobrazování parametrů letu, vyhodnocování dat od terminálu družicového navigačního systému NAVSTAR/GPS a zpracování snímaného obrazu.

Taktický dolet: 60-100 km
Rychlost letu při hlídkování: 130-180 km/h
Vytrvalost letu: 1-3 hodiny
Operační výška: 50- 2 000 m
Maximální vzletová hmotnost: 145 kg
Užitečné zatížení: 20-30 kg
Délka: 3,78 m
Rozpětí křídel: 4,12 m

Generální štáb uvažuje o modernizaci

Bezpilotní letoun v AfghánistánuČeská armáda s podporou premiéra Mirka Topolánka několik měsíců uvažuje o nákupu jednodušších a modernějších bezpilotních strojů, které by pomohly chránit české vojáky v zahraničních misích, především v Afghánistánu.

"Premiér mne ujistil, že vláda nám vyjde vstříc při nákupu takové techniky, s jejíž pomocí získáme nad talibanci informační převahu," uvedl již dříve náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.

Armáda má zájem především o taková bezpilotní průzkumná letadla, která nevyžadují složitou a početnou obsluhu – nanejvýše dva až tři lidi. I takové malé bezpilotní letadlo přitom stejně jako větší a dražší stroje dokáže monitorovat rozlehlou oblast či rozlišit teplotu čerstvě nahrnuté zeminy od netknuté.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.