Po střelbě v Gaze zůstalo devět mrtvých

  • 408
Střelba, po níž zůstalo devět mrtvých, zněla palestinským městem Gaza. Izraelští vojáci hledali podezřelé Palestince. Jejich vůdce Arafat zůstává izolován v Ramalláhu. Hrozí mu deportace. Palestinci začali s Izraelci o obklíčení jednat. Po čtyřech dnech přestala armáda demolovat Arafatovo sídlo, z něhož zbývají prakticky ruiny. Izrael novými výpady a zásahem v Ramalláhu reaguje na nedávné sebevražedné atentáty.

Devět Palestinců zahynulo v noci v Gaze poté, co ve městě začali střílet izraelští vojáci. Oběti oznámily palestinské zdravotnické zdroje. Nejméně 18 dalších lidí bylo zraněno. Izrael obvykle podobné výpravy zdůvodňuje potřebou pronásledovat pachatele násilí a atentátů či uskutečňovat trestné akce.

Tři Palestinci zahynuli v kulometné palbě, kterou zahájily současně izraelské tanky a vrtulníky na začátku postupu. Nejméně dva z nich byli členy militantních ozbrojených organizací, přiznali Palestinci. Dalších šest lidí pak zahynulo při palbě tanků do uliček předměstské čtvrti Gazy.
 
V pondělí večer palestinský útočník smrtelně postřelil jednoho Izraelce a další tři zranil v Hebronu na západním břehu Jordánu. Izraelská rodina patřila mezi poutníky, kteří přišli do Hebronu z Jeruzaléma na oslavu židovského svátku sukot.

Kvůli Arafatovi se rozbíhají jednání
Izraelská vláda nepovolila vyslanci Evropské unie pro Blízký východ Miguelovi Ángelu Moratinosovi navštívit palestinského vůdce Jásira Arafata. Moratinos chtěl Arafata navštívit v doprovodu diplomata z Dánska, které nyní předsedá EU.

Setkání zamítl úřad premiéra Ariela Šarona, který připustil, že Izrael možná brzy zahájí ofenzívu v pásmu Gazy. "Slouží jako základna radikálního hnutí Hamas," řekl Šaron. Hamas se přihlásil k atentátu v Tel Avivu, při němž zemřelo šest lidí.

O krizi v Ramalláhu jednali palestinský ministr místní správy Saíb Irikát a velitelé izraelské armády. Palestinci podle deníku Haarec odmítají splnit podmínku Izraele a předat seznam osob, které se do sídla uchýlily. Irikát odjel po jednání za Arafatem, který odmítl své spolupracovníky vydat.

Mimo obléhanou budovu se sešel Arafatův zástupce v Organizaci pro osvobození Palestiny Mahmúd Abbás s jeho poradcem Nabílem Amrem. Tématem schůzky byla údajně reforma palestinské správy. Abbás se může stát předsedou palestinské vlády. Tato funkce zatím neexistuje a kabinet řídí Arafat, který je také hlavou samosprávy. Izrael a USA si přejí oslabení jeho pravomocí.

Na žádost Palestinců se bude situací v Ramalláhu zabývat také Rada bezpečnosti OSN. Na mnoha místech západního břehu Jordánu a v pásmu Gazy poslechli Palestinci výzvu Arafatovy strany Fatah a připojili se ke generální stávce. Gazou pochodoval početný průvod na Arafatovu podporu, ve východním Jeruzalémě zůstaly zavřeny obchody a školy.

Demolice zřejmě zastavila tlak USA
Izraelská armáda obléhá Arafatovo sídlo v Ramalláhu od čtvrtka. V budově je zhruba 200 lidí. Izrael žádá, aby jim palestinská strana poskytla jmenný seznam přítomných, z nichž 20 je v Izraeli hledáno kvůli teroristickým aktivitám. Jedním z nich je i velitel palestinské tajné policie Taufík Tiráví.

Vojáci už zničili všechny budovy sídla kromě hlavního objektu. Demolici přerušili až v neděli v noci, kdy umožnili dopravit dovnitř potraviny a vodu. Vojákům se doposud vzdalo několik desítek Palestinců. Nikdo z nich nebyl zatčen.

Zastavení demolic zřejmě napomohl silný tlak USA, jejichž velvyslanec v Izraeli Daniel Kurtzer se sešel s premiérem Šaronem. Tlumočil mu názor Bílého domu, podle něhož zásah komplikuje úsilí USA získat spojence pro útok na Irák.

ARAFATOVO SÍDLO
JE V TROSKÁCH

* Izraelci zničili většinu budov komplexu palestinského vedení v Ramalláhu s pomocí tanků, výbušnin a buldozerů. Po explozích stoupaly k nebi velká mračna šedého dýmu.
* Arafat je izolován ve druhém patře hlavní budovy. Izraelci strhli i schodiště do druhého patra a nadzemní přechod mezi dvěma křídly budovy.
* Zdemolovány byly budovy v okolí Arafatovy úřadovny, které vznikly po roce 1995, kdy Ramalláh převzala palestinská samospráva. Vojáci tak vytvářili pásmo, které celou oblast neprodyšně uzavřelo.
* Samotnému Arafatovi zůstává k užívání jen několik místností. Jedna tanková střela dokonce zasáhla jeho privátní kancelář.
* Podle Palestinců armáda také přerušila telefonní spojení a přívod vody a elektřiny. "Rozkazy ministra obrany jsou jasné. Vše musí zůstat normální, elektřina, potraviny, voda," reagoval Izrael.

Arafatův osud rozděluje izraelské politiky
Budoucí Arafatův osud rozděluje izraelské politiky. Podle ministra životního prostředí Tsachiho Hanegbiho operace v Ramalláhu nekončí a Arafat bude tento nebo příští měsíc deportován. Vláda se zatím pro tuto možnost oficiálně nevyslovila. Naopak slíbila, že se Arafatovi nic nestane.

"Všichni, kdo si tuto deportaci přejí, z něj ve skutečnosti činí vůdce arabského povstání. Copak se nechá vyhodit a bude mlčet? Nebo si snad nechá poroučet panem Hanegbim?" je zásadně proti vyhoštění ministr zahraničí Šimon Peres.

Izraelská opozice se domnívá, že Šaron operací v Ramalláhu poškodil zájmy země, oddálil reformu palestinské samosprávy a přispěl ke zvýšení Arafatovy v posledních měsících klesající popularity. Premiérův skutečný záměr je obstát ve vnitrostranickém boji s bývalým premiérem a vůdcem strany Likud Benjaminem Netanjahuem, podotýká opozice.

Izraelská armáda operuje i v pásmu Gazy
Izraelci zahájili operaci v Ramalláhu s krycím názvem Otázka času po dvou palestinských sebevražedných atentátech, při nichž zemřelo sedm lidí. Izrael odpovědnost přičítá palestinskému vedení a jeho nečinnosti vůči teroristům.

Cílem Izraele je Arafata co nejvíc izolovat, ztížit mu život a přinutit ho, aby odešel do exilu. "Akce bude pokračovat, jak dlouho to bude zapotřebí," oznámilo ministerstvo obrany. Objevily se odhady, podle nichž se Arafat do středy vzdá.

Před zásahem v Ramalláhu izraelská armáda vyhlásila zákaz vycházení na západním břehu Jordánu s výjimkou Hebronu. V Tulkarmu a okolí vojáci zatýkali radikály. Při operaci na severu pásma najel u Bajt Hanúnu jeden z tanků na výbušninu a tři vojáci přitom byli zraněni. Izraelci vstoupili také do velmi obydlené čtvrti Gazy.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Sebevrah zabil v Tel Avivu šest lidí

Palestinský útočník odpálil 19. září výbušninu v autobuse v centru Tel Avivu. Zabil šest lidí, dalších šestašedesát zranil. Izraelský premiér Šaron předtím odmítl návrh palestinské samosprávy na postupné zavádění příměří. Jde o začátek série útoků, tvrdí radikální hnutí Hamas, které se k útoku přihlásilo.

"Sionisté platí za zločiny vůdců. My jsme skuteční majitelé této země a nikdy se nevzdáme," uvedl mluvčí Hamasu Abdal Azíz Rantisí. Podle radikálů šlo o odvetu za smrt jeho vůdce Saláha Šihady a čtrnácti civilistů při izraelském červencovém bombardování Gazy.

Autobus vybuchl na obchodní třídě Allenby poblíž hlavní telavivské synagogy, kudy projížděl v době oběda. V okolí se nachází mnoho kaváren a restaurací. Sebevražedný útočník nastoupil do autobusu číslo 4, jedné z městských linek. "Nálož odpálil před autobusem," řekl šéf policie David Kraus.

Na třídě Allenby zaútočili palestinští radikálové už 30. března. V jedné z kaváren odpálil nálož sebevražedný atentátník z Brigád mučedníků od Al-Aksá. Při explozi tehdy zahynula jedna žena, 30 lidí bylo zraněno.

Sebevrah odpálil nálože předčasně
Den před atentátem v Tel Avivu zahynul další sebevražedný útočník při explozi v arabsko-izraelském městě Umm al-Fahm na severu Izraele. Zaútočil na autobusové zastávce poblíž křižovatky. Zabil jednoho policistu, další tři zranil. Nálož odpálil předčasně, když k němu zamířila policejní hlídka.

K útoku se přihlásilo islámské hnutí Džihád. Podle radikálů šlo o vzkaz izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi, že palestinský odpor pokračuje. Atentát se tal v den dvacátého výročí masakru v Sabře a Šatile.

Výbuch u Umm al-Fahm byl prvním sebevražedným útokem po šesti týdnech relativního klidu. Od září 2000, kdy vypukly nové násilné střety na Blízkém východě, zahynulo nejméně 1544 Palestinců a 594 Izraelců.

Šaron odmítl návrh na postupné příměří
Poslední záminku k novým atentátům dal izraelský premiér Šaron, když odmítl návrh palestinské samosprávy začít s postupným zaváděním příměří. Prohlásil, že je možné jen tehdy, když se Palestinci vzdají všech násilných akcí. "Nepočítám se žádným pokrokem ve vztahu k Palestincům, neustane-li veškeré násilí a teror," uvedl Šaron.

Prvním z kroků mělo být podle palestinského ministra plánování Nabíla Šáse zastavení útoků na izraelské civilisty. Šás navrhl při jednáních se šéfem izraelské diplomacie Šimonem Peresem, že se samospráva pokusí přimět Palestince, aby zastavili útoky na izraelské civilisty.

Palestinská strana za to očekává, že Izraelci přestanou fyzicky likvidovat podezřelé radikály. Peres to ale odmítl s tím, že formulace předpokládá, že zabíjení jiných lidí bude beztrestné.

Hovoří-li Palestinci o izraelských civilistech, mají většinou na mysli lidi žijící v Izraeli, a nikoli osadníky na palestinských autonomních územích. Útoky na ně nebo na vojáky se považují za legitimní.

Záchranáři zasahují po explozi v Tel Avivu, kde sebevrah odpálil nálož v autobusu v centru města. (19. září 2002)

Záchranáři a policisté zasahují po explozi v Tel Avivu, kde sebevrah odpálil nálož v autobusu v centru města. (19. září 2002)

Policie zkoumá místo sebevražedného atentátu v izraelském městě Umm al-Fahm, kde zahynuli dva lidé a další tři lidé byli zraněni. (18. září 2002)

Izraelská armáda obklíčila sídlo palestinského vůdce Jásira Arafata v Ramalláhu. (20. září 2002)

Nad zničeným sídlem palestinského vůdce Jásira Arafata, kterého izraelská armáda obklíčila v Ramalláhu, vychází slunce. (23. září 2002)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video