Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po stopách krále Václava II. na Bezděz

  12:23aktualizováno  12:23
Praha - Je doba prázdnin a tedy dost času na delší výlety. Máchův kraj rozhodně nelze poznat za jediný den, už proto ne, že to zdaleka není jen proslulé Máchovo jezero. Lákavé jsou i okolní lesy s pryskyřičnou vůní borovic, skalní útvary, rokle i romantické hrady a zříceniny. Nenadálá změna počasí, s níž letos v létě rozhodně musíme počítat, nás také velmi snadno může vyhnat ze zdejších písečných pláží někam pod střechu, třeba k prohlídce historických památek. Jednou z nich je i hrad Bezděz.

Výjimečně si trochu přivstaneme, abychom stihli odjezd spěšného vlaku z hlavního nádraží na trati z Prahy do Turnova. Přestoupíme v Bakově nad Jizerou do osobního vlaku, který nás doveze do stanice Bezděz. Po modré značce projdeme stejnojmennou obcí, jejíž počátky sahají do 12. století. Přibližně z téže doby také pochází zdejší románský kostel svatého Jiljí. Postupně zdoláme znělcový kopec, na jehož vrcholu ve výši 603 metrů nad mořem trůní dominanta Máchova kraje - gotický hrad Bezděz. Sousedící vrchol, jenž je o dvacet šest metrů nižší, je turisticky nepřístupný.

SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd z pražského hlavního nádraží v 7.00, příjezd do Bakova nad Jizerou v 8.29, po přestupu odjezd osobním vlakem v 8.55, příjezd do Bezdězu v 9.18 hodin. Zpět - vlakem, odjezd ze Starých Splavů v 17.45, příjezd do Bakova nad Jizerou v 18.26, po přestupu odjezd spěšným vlakem v 18.37, příjezd na hlavní nádraží ve 20.08 hodin.
KILOMETRY: Bezděz zastávka 0, hrad Bezděz 3, Doksy 6, Braniborská jeskyně 7, Staré Splavy 3, celkem 19 km.
MAPA: Máchův kraj (edice KČT číslo 15, měřítko 1:50 000)
OBČERSTVENÍ: Bezděz - hostinec v obci, Doksy - několik restaurací a bufetů, Staré Splavy - restaurace a bufet u nádraží.
Ke stavbě monumentálního díla dal příkaz král Přemysl Otakar II.,který v duchu starší rodové přemyslovské tradice usiloval o vytvoření silné monarchie spojením zemí českých, rakouských a alpských. Hrad vznikal v letech 1264 až 1278. V roce, kdy byl Bezděz dokončen, jeho zakladatel zemřel. Braniborský markrabě Ota, který se stal po Přemyslově smrti českým vladařem a poručníkem Přemyslova syna, tu dal mladého kralevice Václava II. (1271 až 1305) proradně uvěznit, a to spolu s jeho matkou Kunhutou.

Osvobození v roce 1283 bylo pro českou šlechtu zdlouhavé, náročné a nákladné. Nicméně Václav II. se stal českým a později i polským králem. Dlouhý pobyt ve vězeňské kobce mu však na zdraví nepřidal, po zbytek života zůstal slabý a neduživý. Usiloval o posílení panovnické moci v českých zemích a zlepšení obchodu reformou měny. Diplomatickou obratností rozvíjel dynastickou politiku zaměřenou do Slezska a Polska. Uherského trůnu se vzdal ve prospěch svého syna Václava III., posledního Přemyslovce po meči.

Hrad Bezděz patří k nejnavštěvovanějším českým památkám. Jen za loňský rok prošlo hradní branou více než šedesát tisíc lidí. Obvykle je neodrazuje ani nepříznivé počasí, ani téměř sto sedmdesát schodů, které musí při výstupu na Velkou kamennou věž vystoupat. Druhá z věží, které mají zdi silné tři až pět metrů, se nazývá Čertovka. Silným zážitkem je výhled shora do kraje, neboť za optimálních podmínek je vidět Říp, celé Krkonoše, Jizerské hory i České středohoří.

Nejcennější částí Bezdězu je raně gotická kaple, loni byly veřejnosti zpřístupněny i rekonstruované prostory v Purkrabském paláci. Poslední dílčí přestavbu hradu uskutečnil Albrecht z Valdštejna, poté se hrad změnil na klášter a od roku 1785 začal chátrat. Zřícenina se stala oblíbenou předlohou děl významných českých malířů, literátů a hudebníků.

V básni Máj z roku 1836 zvěčnil Bezděz nejvýznamější český romantický básník Karel Hynek Mácha. Přes období chátrání hrad dodnes udivuje především svou zachovalou původní podobou. Nyní se v jeho areálu opravují kapličky ze 17. století, tvořící křížovou cestu. Ty jsou dílem sochaře Jana Křtitele Matheie. Hrad je otevřen od května do září denně mimo pondělí od devíti do sedmnácti hodin. Poslední prohlídku lze však uskutečnit v šestnáct hodin. Za vstup zaplatí dospělí padesát korun, děti polovinu.

Muzeum Karla Hynka Máchy stojí za návštěvu v Doksech, kam nás z Bezdězu povede po sestupu z kopce červeně značená dálková stezka. Za příhodného počasí si asi sotva odepřeme vykoupání v chladivé vodě Máchova jezera, původně Velkého rybníka, založeného na příkaz císaře a krále Karla IV. Máchova stezka, jež je součástí evropské turistické magistrály, nás pak přivede do Starých Splavů. Od jezera, kde vládne živý ruch, se po téže značce vydáme do světa klidu, samoty a tajemna. Nejprve do stinné Vůbčářské rokle, nad níž se tyčí Holý a Strážný vrch, potom k vynikajícímu rozhledu do kraje z Maršovického vrchu (515 metrů nad mořem).

Po odpočinku se vrátíme na rozcestí a vydáme se po zelené značce do rokle Útočiště a později do Dlouhého dolu. Pozoruhodným místem je Braniborská jeskyně, rozsáhlý skalní převis, který sloužil v době válek za úkryt okolním obyvatelům. Do skály je vryt znak z roku 1741, jehož cípy tvoří písmeno W - valdštejnské panství.

Zbytek cesty vede stinným údolím. Zeleně značená stezka míří ke Starým Splavům, které jsou spolu s Doksy hlavním centrem turistického ruchu na Máchově jezeře, a končí u nádraží. Budeme-li mít dost času, chuti a sil, můžeme se ve zbývajícím čase ještě vydat po žluté značce na zhruba půlhodinovou vycházku podél jezera a vystoupit na vrch Šroubený, odkud budeme mít pod sebou jezero s plážemi a okolím jako na dlani. Zpáteční cesta bude probíhat opačným směrem obdobnými spoji jako ráno. Nejprve pojedeme osobním vlakem do Bakova nad Jizerou, odkud nás spěšný vlak dopraví do Prahy na hlavní nádraží.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Z Kozích hřbetů do údolí Vltavy

Hrad Bezděz Vypadá od Máchova jezera jako coby kamenem dohodil. (28. června 2001)

Mohutný gotický hrad je dominantou celého kraje. (9. srpna 2001)

Na pláži v Doksech bývá při dobrém počasí takhle volno málokdy. (9. srpna 2001)

Kopec nad jezerem dostal podle zdejších lesů název Borný. (9. srpna 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Přehlídka dopravní prehistorie. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
Muž při nehodě zabil manželku a syna. Vězení není nutné, rozhodl ÚS

Ústavní soud se zastal muže, který při řízení v opilosti loni v březnu havaroval a usmrtil manželku a šestiletého syna. Soud zrušil rozhodnutí, podle kterého...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.