Soudci své rozhodnutí odůvodnili tím, že omezující klauzule představuje porušení rovného volebního práva a nabourává to, aby šance všech stran byly rovné. Podle soudu je nutné, aby každý hlas měl stejnou váhu. Výjimku je možné učinit jen ve chvíli, kdy by byla ohrožena funkčnost Evropského parlamentu (EP). Něco takového si však soudci zřetelně nemyslí a dalšího rozdrobení parlamentu, ve kterém nyní zasedá více než 160 stran z celé Evropy, se nebojí.
Jak je to jindeVolební systémy do EP se ve 28 členských zemích EU různí. Většina států včetně Británie, Španělska, Portugalska a Nizozemska nemá žádný práh pro vstup do EP. Osm zemí, včetně například České republiky a Polska, uplatňuje pětiprocentní hranici, což je maximální práh, jaký unijní zákon povoluje. |
Nebylo to však zcela překvapivé rozhodnutí. Již v roce 2011 němečtí ústavní soudci odstranili pětiprocentní hranici pro vstup do EP. Následně pak byla zavedena tříprocentní, která nyní také padá. Zástupce malých stran rozhodnutí potěšilo. Na evropské volby, které jsou na programu již za dva měsíce, se proto těší. "Rozhodnutí zajišťuje, že v příštích evropských volbách velká část hlasů opět nespadne pod stůl," radoval se podle serveru týdeníku Der Spiegel šéf Pirátů Thorsten Wirth.
Mnozí zástupci zavedených německých stran se na rozhodnutí soudu dívají kriticky. Zelený poslanec Manuel Sarrazin ho považuje za ránu pro evropské instituce. Další politici varují před nárůstem radikálních sil.
Uznávaný komentátor listu Süddeutsche Zeitung Heribert Prantl pro verdikt našel také jen ostrá slova. Považuje ho za pohromu pro vývoj evropské parlamentní demokracie. Upozorňuje, že příštímu Evropskému parlamentu narostou některé kompetence, což však soudci při svém rozhodování nevzali v úvahu.
Podle Prantla zvítězil puristický výklad toho, co je rovná volba. Naopak prohrála akceschopnost Evropského parlamentu. V květnových volbách do europarlamentu budou Němci vybírat 96 poslanců.
