Po půlstoletí uslyšel hlasy popravených

J i h l a v a - Novinář Pavel Hájek po osmačtyřiceti letech slyšel hlasy soudců a odsouzených v zinscenovaném babickém procesu. Slyšel i hlasy těch, kteří byli tehdy odsouzeni k smrti a v roce 1951 popraveni.
Byl překvapen. Nikdo z odborníků totiž nevěděl, že by mohl existovat zvukový záznam ze smutně proslulého procesu, navíc dlouhý několik hodin a zachycující výpovědi většiny obžalovaných.
V přelíčení sledovaném osobně tehdejším prezidentem Gottwaldem bylo sedm lidí odsouzeno k trestu smrti.

"Zhodnocení záznamu nám může ukázat, jak proces probíhal, ukázat, jaká byla atmosféra," řekl Tomáš Havlík z Nejvyššího státního zastupitelství. Už navrhl, aby se záznamem začal zabývat vyšetřovatel z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Nahrávka se tak možná stane jedním z důkazů proti někdejšímu přísedícímu soudci Pavlu Vítkovi - jedinému, kdo se z zinscenovananého procesu dnes může ještě zodpovídat.

Záznam objevil Hájek náhodou. Připravoval dokument pro televizní cyklus Třicet návratů a řekl si, že by nebylo špatné oživit jej nějakým dobovým zvukovým záznamem.
"Zadali jsme vyhledat nahrávky na téma Babice a ono nám to vyhodilo tohle. Hned jsme vlítli do archivu, stočili si jej a ukázalo se, že je to materiál, který je strašně důležitý. Takže se dá říct, že jsme na to přišli náhodou," popisuje Hájek.

NAHRÁVKA POMŮŽE VYŠETŘOVATELŮM
Malý úryvek nahrávky slyšeli televizní diváci, kteří sledovali dokument navazující na jeden díl seriálu Majora Zemana, nazvaný Vrah se skrývá v poli. Význam nahrávky je však mnohem větší: může pomoci objasnit okolnosti procesu, metody, jakými postupovala tajná bezpečnost, a roli soudce Vítka, který bude před soudem zřejmě čelit obvinění ze spoluúčasti na vraždě. Ostatní aktéři procesu včetně předsedy a prokurátora jsou již po smrti.

Vítkův kolega, rovněž někdejší přísedící soudce Jaroslav Demczak, byl z případného trestního stíhání vyřazen kvůli duševní chorobě.

"To je fakt zajímavé, že ta nahrávka existuje. Stálo by za to porovnat, zda záznam je v souladu s písemným protokolem. To svůj význam může mít, zvlášť kdyby se zjistilo, že došlo k překrucování a zkreslování fakt," řekl jihlavský státní zástupce Arif Salichov, který kauzu soudce Vítka původně dozoroval.

Zároveň však upozornil, že ani odborné vyhodnocení nahrávky zřejmě nepřinese žádné převratné překvapení. "Velké excesy se sotva objeví, vše bylo pečlivě připraveno," řekl.
Podobný názor má i Dušan Purkar z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který má kauzu Babice na starosti. "Pokud dostaneme pokyn, záznam si vyžádáme. Ale důkazy, které jsme dosud shromáždili, považujeme za dostatečné," řekl Purkar. Záznam procesu však může mít velký význam i pro objasnění sporu, zda Vítek už během procesu věděl, či nevěděl o tom, že přelíčení je jen zinscenovanou fraškou. Poslech nahrávky, kdy posluchači běhá mráz po zádech, totiž nikoho nenechá na pochybách, o co jde.

Hájek nevylučuje, že se časem objeví další důkazy, které vnesou světlo do půlstoletí staré tragédie. "Původně jsme si mysleli, že uděláme jen jakési shrnutí toho případu. Je deset let po listopadu, pracovala na tom řada novinářů, co se může objevit nového? A vidíte, objevili jsme převratné věci. Mám z toho velkou radost. Současně to však ukazuje, jak je ten případ složitý," řekl Hájek.

OKOLNOSTI ÚTOKU JSOU STÁLE NEJASNÉ
Proces s takzvanými babickými vrahy se konal v Jihlavě v létě 1951. Rozsudky předem schválila takzvaná bezpečnostní pětka, vrcholný stranický orgán, soudci je jen vyhlásili. Záminkou k procesu se stal útok ozbrojeného komanda na funkcionáře KSČ ve škole v Babicích na Třebíčsku. Útok vedl Ladislav Malý, který se vydával za agenta americké tajné služby a podle některých názorů byl provokatérem StB. Útok se stal záminkou k obrovským represáliím, desítky lidí skončily ve vězení, přišly o majetek a byly z kraje vystěhovány. Skutečné okolnosti útoku a roli Ladislava Malého se dodnes nepodařilo zcela objasnit. "Tajná bezpečnost však tragédii využila dobře," soudí Hájek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video