Agentura Interfax s odvoláním na nejmenované zdroje Kremlu uvedla, že novým šéfem prezidentovi administrativy byl jmenován Nikolaj Bordjuža, dosavadní tajemník prezidentského poradního orgánu - Bezpečnostní rady.
Kreml zatím neuvedl žádné důvody nynějších personálních změn, patří však již k Jelcinově tradici, že svůj návrat do práce po delší nemoci zahajuje změnami na postech v kabinetu nebo ve svém kremelském týmu.
Polde Interfaxu byl z funkce prvního zástupce šéfa prezidentské administrativy odvolán Jurij Jarov a současně byl jmenován Jelcinovým zástupcem v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu.
Podle agentury AP by tato poslední odvolání mohla být vyjádřením Jelcinovy nespokojenosti s výroky poradců kolem jeho poslední hospitalizace se zápalem plic.
Jelcin musel přijmout státní návštěvu v nemocnici
Ruský prezident Boris Jelcin, který byl v neděli 22. listopadu hospitalizován se zápalem plic v kremelské ústřední nemocnici, přijal v pondělí nejvyššího státního představitele Číny Ťiang Ce-mina.
Lékaři se k hospitalizaci ruského prezidenta rozhodli poté, co se 67-letý Jelcin necítil v neděli údajně nejlépe a později mu byla naměřena teplota 38,9 stupňů Celsia. Jelcin je podle informací lékařského týmu léčen antibiotiky.
Zápal plic, který má Boris Jelcin, si obvykle vyžádá osm až deset dnů hospitalizace. Ale podle kremelského mluvčího Dmitrije Jakuškina zůstane prezident v nemocnici tak dlouho, dokud se celkově nezotaví.
Jelcin přerušil první týden v listopadu svou dovolenou v letovisku Soči, kam odletěl po náhlých potížích, jež se projevily při jeho návštěvě Střední Asie. Podle oficiálních zdrojů se mělo tehdy jednat o nachlazení. Kreml však podobným tvrzením často zastíral daleko vážnější potíže státníků.
Lékaři již před měsícem potvrdili, že prezident trpí bronchitidou, a doporučili 67letému Jelcinovi, aby méně pracoval.
Mluvčí Kremlu Jakuškin odmítl požadavky ohledně Jelcinova odstoupení, takový krok by byl podle jeho slov pro Rusko škodlivý.
Ruský prezident musel začátkem října na naléhání svých lékařů předčasně ukončit svou cestu po bývalých sovětských republikách Uzbekistánu a Kazachstánu. Jelcin vzbuzoval dojem celkové tělesné slabosti, což umocňovaly situace, kdy mu jeho průvodci pomáhali ze židle a při chůzi ho podpírali. Při oficiálním uvítání v rezidenci uzbeckého prezidenta šéf Kremlu dokonce zavrávoral a vypadalo to, že upadne, kdyby ho prezident Karimov nezachytil.
Právě obrazy nemohoucího Jelcina ukazují, jak rizikovým faktorem ruské politiky se zdravotní stav ruského prezidenta stal.
Opozice a stále se zvyšující tlak centristů ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, v posledních týdnech vystupňoval tlak na změny v ústavě, které by umožnily podrobné prošetření zdravotního stavu prezidenta a případné sesazení z funkce pro jeho nezpůsobilost.
Úsilí poslanců však již tradičně narazilo na legislativní problémy a podobně jako mnohokrát předtím vyznělo naprázdno.
Ruská ústava poskytuje prezidentovi prakticky neomezené pravomoce a jeho sesazení je prakticky možné pouze v případě, že mu bude prokázána vlastizrada, nebo ho nemoc plně zbaví schonosti řídit zemi.
- pondělí 7. prosince 1998
