PŘÍLOHA iDNES
Hurikán Katrina ve faktech a obrazech
Nových 44 obětí ohlásil nejpostiženější stát Louisiana, kde zahynulo celkem 885 lidí. Bilance ve státě Mississippi činí 220 mrtvých, na Floridě zahynulo 14 osob a v Alabamě dva lidé.
Hurikán Katrina udeřil na jih USA 29. srpna a způsobil značné materiální škody. Největší zkázu znamenalo protržení hráze jezera poblíž města New Orleans, které v důsledku toho bylo z 80 procent zatopeno. Novou povodeň pak způsobil hurikán Rita. Bilance přímých obětí této vichřice stoupla na deset.
Lékaři zmizeli
Podle studie severokarolínské univerzity Chapel Hill hurikán Katrina vyhnal z ordinací na 6000 místních lékařů, což je vůbec největší postižení lékařského stavu v historii USA. Dvě třetiny z nich mělo ordinace v neworleanských okresech Orleans, Jefferson a St. Bernard.
"Netušíme, co to může znamenat pro zdravotní péči. Ještě nikdy jsme se s něčím podobným nesetkali," uvedl šéf týmu profesor Thomas Ricketts. Není jasné, kolik lékařů se natrvalo usadí jinde či svoji činnost zcela ukončí místo toho, aby se vrátili ke své praxi na původních místech.
Návrat lékařů do New Orleans bude záviset i na tom, jak rychle se vrátí jeho obyvatelé. Zatím je tato půlmilionová metropole jižní Louisiany stále téměř uzavřená. Městská správa tento týden umožnila, aby se do svých domů opět nastěhovalo pouze asi 60 tisíc lidí z nejméně postižené čtvrti Algiers.
Policejní dezerce
Další rána postihla neworleanský policejní sbor. Jeho šéf Eddie Compass podal demisi poté, co přiznal, že 249 policistů při záplavách a chaosu opustilo bez povolení své pozice a budou zřejmě muset čelit zvláštnímu tribunálu.
V New Orleans po Katrině docházelo k rabování, na ulicích vládly dlouho ozbrojené gangy. Krizí prošla i policie. Mnoho členů sboru odešlo ze služby a někteří byli obviněni, že se přidali k rabování.
Compass před rezignací v rozhovoru pro list The Times-Picayune oznámil, že sestaví ze svých čtyř zástupců zvláštní komisi, která by měla určit, kdy šlo o dezerci a kdy měli policisté legitimní důvod nepřijít do práce.
Podle šéfa sdružení policistů, podplukovníka Davida Benelliho, by skuteční dezertéři měli být propuštěni. Podle něj jich ale nebylo mnoho. "Víme, že někteří prostě dezertovali. Ale také víme, že někteří stáli před zásadním rozhodnutím, co mají udělat se svými rodinami," podotkl Benelli.
Už znovu myslí na hudbu
I přes tragédii chce New Orleans, město proslavené jazzovou tradicí, co nejdřív ožít karnevalovou veselicí. Na Den díkůvzdání by se měl na nábřeží řeky Mississippi uskutečnit koncert provázený pestrobarevnými průvody známými z jarních karnevalů Mardi Gras a vystoupeními místních slavných umělců.
"Chceme vzkázat: Haló, jsme stále tady!" říká Scott Aiges, který v úřadu neworleanského starosty pečuje o rozvoj hudebního podnikání ve městě. Plány koncertu jsou zatím mlhavé.
"Dechové kapely hned začaly zkoušet. Chtějí se vrátit, i kdyby to mělo být jen na pár dnů na improvizovaných vystoupeních pro policisty, vojáky a lidi, kteří ve městě zůstali," tvrdí Aiges.
Zatím spolupracuje především s hudebním nakladatelstvím Putumayo Records a s nadací pro rozvoj neworleanského jazzového odkazu, hledá sponzory a snaží se dohodnout celostátní televizní přenos.
