Ale – jak praví starý vtip – na jeho slova určitě dojde.
Komunisté uškodí sociálním demokratům podporou i nedůvěrou vládě. A stylová třešnička na dortu: jim, komunistům, pomůže obojí.
Co se před nimi otevírá? Buď bude Stanislav Gross vládnout z jejich milosti, nebo v případě předčasných voleb mohou ČSSD na levé frontě převálcovat.
V tak nevábnou situaci dospěla premiérova osobní aféra a jeho pocit nenahraditelnosti. V rok a den, kdy KSČM coby nástupkyně totalitní KSČ slaví patnácté výročí přežití listopadové revoluce, budou si její poslanci číst dopis kolegů z nejsilnější vládní strany žádající o podporu. Jen milovníci černého humoru si tu situaci vychutnají.
Pánové Grebeníček a Gross se ve středu mohli shodnout, že jejich strany považují ODS za největší zlo. Ale nevšiml si premiér, že mezi oběma stranami je i vzájemná spojitost? Čím jsou sociální demokraté slabší, tím jsou komunisté silnější. A sociální demokraté slábnou – právě i vyjednáváním s komunisty.
Stanislav Gross samozřejmě není včerejší. On ví. Pouze je sebevědomě přesvědčen, že i tentokrát se mu podaří kouzelnický kousek: získat podporu čerta bez úpisu krví. Utancoval ČSSD, utancuje zkrátka i veřejné mínění.
Kvůli jeho neochotě uznat osobní odpovědnost a odejít jsou komunisté dneska vážným hráčem ve vládní krizi. Zítra mohou zatopit ČSSD, pokud ji podpoří: vládnout bude ona, KSČM ji bude vodit na provázku. Odpovědnost ponese ČSSD, posilovat bude KSČM. A pozítří si už mohou sociální demokraté se všemi demokraty vášnivě vyčítat chyby, jimiž Grebeníčkovi a spol. vystavěli schodiště k moci.
