Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po devíti letech našli policisté ztracenou ženu. Chtěla nový život

  8:52aktualizováno  8:52
V Jihočeském kraji policisté ročně naleznou přes patnáct set pohřešovaných nebo hledaných. Většinou to trvá jen hodiny nebo dny. Ovšem nedávno se sedmačtyřicetiletému kriminalistovi Petru Touseckému a jeho kolegům z táborské policie podařilo najít ženu, kterou pohřešovali dlouhých devět let.

Petr Tousecký ví, že je možné najít ztraceného člověka i po mnoha letech. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Občas mám při vyhlášení pátrací akce pocit, že stačí, aby někdo svému blízkému nezvedl telefon, a už se vyráží do akce. Není to přece jen trochu unáhlené?My máme povinnost zabývat se každým oznámením občanů. Řeknu příklad. Dcera, které je mezi 14 až 17 lety, se nevrátí domů. Jsou třeba tři hodiny ráno a je také rodičova povinnost, aby se o svého potomka staral a informoval nás. V opačném případě by mohl čelit podezření za zanedbání výchovy. V tu chvíli to však samotný rodič cítí úplně jinak a má zkrátka strach o své dítě. Unáhlené to není.

Takže bych neměl být překvapený, že je pátracích akcí tolik?Určitě ne. Za rok 2012 bylo v Jihočeském kraji do pátrání vyhlášeno 1 513 lidí. Mezi ně spadají samozřejmě i hledané osoby, po kterých pátrá soud nebo jiné orgány kvůli jejich trestné činnosti a podobně.

Jak jste úspěšní?Když to opět vezmu čísly, tak máme za rok 2012 celkem 1 546 nalezených osob. Je to více proto, že mezi ně patří i ti, po nichž bylo pátrání vyhlášeno už dříve.

Jsou pro vás nejdůležitější pohřešovaní? U nich asi mnohdy rozhoduje každá minuta.Ve většině případů jde skutečně o ohrožení života a zdraví. Loni jsme pátrali po 188 pohřešovaných. Úplnou prioritou jsou děti, tam v podstatě během pár minut předáváme informace médiím a žádáme je o pomoc. Představte si, že se jedná o únos. Co udělá pachatel? Vezme dítě, bouchne dveřmi od auta a po chvilce odjíždí. Proto musíme spěchat.

Hodně rychlí musíte být i u lidí, kteří chtějí spáchat sebevraždu.To je další specifická skupina. Máme možnost lokalizovat například zapnutý mobil a podle toho se k ohroženému člověku co nejdříve dostat. Pak máme ještě kategorii, do které spadají svěřenci dětských domovů a diagnostických ústavů. Musím říct, že nám ve všech případech při pátrání hodně pomáhá veřejnost.

Podle výsledků většinu lidí najdete za pár hodin nebo dní. Máte nějaké letité případy?
Ty čerstvé případy skoro vždy dohledáme. Třeba dospělého pak najdeme za půl roku v cizině. Stane se, že už je ovšem nalezneme i mrtvé. Pak jsme tu měli případ, kdy jsme po jedné paní pátrali devět let. Přijela k nám ze Slovenska a jednoho dne nedorazila do práce. Kontaktovali jsme i slovenské kolegy, jestli se třeba nevrátila, což se nestalo.

Asi před měsícem se mi ozval kolega z Pardubic, že dostal e-mail od ženy, která prý pohřešovanou našla. Objevila inzerát, ve kterém ta dáma nabízela domácí práce. Následně jsme kontaktovali ženu, která poslala e-mail, a brzy jsme objevili i hledanou.

Byla v pořádku?Ano. Věděla, že je po ní vyhlášené pátrání, ale chtěla za svým životem udělat tlustou čáru a začít znovu. Jako dospělý člověk pak využila své právo, abychom příbuzným nesdělili žádné podrobnosti o jejím pobytu.

Ale můžete říct příbuzným, že je naživu a v pořádku?Ano, a to je všechno, co můžeme sdělit. Není to úplně ojedinělý případ, kdy člověk ví, že ho hledáme. Často se stane, že hledá manžel svou ženu, ale ta nechce, aby věděl, kde je. Přitom má obavy, že bychom to mohli sdělit. Ale když to nebude chtít, takové právo nemáme.

Takže jste tak trochu i manželská poradna.Také se stane, že to pána doma nebaví a je nevěrný, nebo v hospodě. Občas to zajde tak daleko, že manželka nechá po muži vyhlásit pátrání, aby mu udělala ostudu. Ona nám řekne, že když opustil dům, byl podrážděný a má o něj strach. My nemůžeme vyhodnocovat, zda jde o život, nebo ne, ale musíme uvažovat tak, že je v ohrožení života.

Dá se nějak dokázat, že někdo takto zneužije vašich služeb?Jsou to naštěstí ojedinělé případy a nemůžeme to dávat nějak za zlé, protože jim nevidíme do duše a neznáme jejich osobní pocity a strach o blízkého. Všichni mohou zpanikařit. Když pominu tyto výjimky, vždy je zkrátka lepší, když se na nás lidé obrátí dříve než později.

Ještě se vrátím zpět. Máte nějaké dlouhodobé případy?Pátráme po osobách třeba i 15 let a nepřestáváme. Stále se objevují nové postupy a technologie, které nám mohou pomoci. Naposledy jsme asi po půl roce objevili osmdesátiletého muže z Prachaticka až v Budapešti. Bohužel už byl mrtvý. Chtěl se ještě vydat do míst svého mládí a tam svůj život ukončil.

Autor:


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.