Je určena těm, kteří s válkou měli společné jen to, že ji přežili.
"Všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června 1945," říká text v češtině i němčině na desce.
O textu rozhodli loni v listopadu postoloprtští zastupitelé. Postoloprty také zaplatily 60 tisíc korun za pamětní desku.
"Je to důležité znamení. Ukazuje, že se česká společnost vyrovnává i s minulostí, která není příjemná. Je to taková morální očista. A je sebevědomá a důsledná," komentoval odhalení desky Otakar Löbl.
Löbl, rodák ze Žatce, který později odešel do Německa, požádal o vybudování památníku pro poválečné oběti v roce 2008 jménem německého krajanského sdružení - Nadačního spolku Saaz/Žatec. Byl také členem odborné komise, která zastupitelům shrnula výsledky historického pátrání na téma poválečného vraždění.
Návrh komise i německého spolku, jak by měl znít text na desce, nebo německé peníze na památník Postoloprtští loni po debatách odmítli. Text, výtvarníka i financování si zajistili sami. Právě proto jejich postup Löbl oceňuje a označuje jej za sebevědomý.
V kasárnách vraždili i nevinné
Třetího června 1945 se ze Žatce vydaly dvě kolony. Šly v nich tisíce lidí na shromaždiště Němců v postoloprtských kasárnách.
"Postoloprty byly na hranici Sudet a druhé, válečné republiky. Místní kasárna byla vybrána za zdejší centrum, scházeli se tu po válce lidé mobilizovaní do armády i přidělení důstojníci," zdůvodnil historik Michal Pehr z Masarykova ústavu Akademie věd výběr Postoloprt jako shromaždiště Němců z celého Žatecka.
Během dalších červnových dnů vojáci lidi v postoloprtských kasárnách prověřovali, jestli se mezi nimi neskrývají nacisté a esesmani. Spolu s lidmi, které považovali za válečné zločince, zavraždili také mnoho nevinných. Umírali staří i děti. Velká část těl skončila nedbale pohřbena v nedaleké bažantnici nebo v protitankových zákopech.
Při poválečném vyšetřování masakru byla těla exhumována. "Podle oficiálních údajů v hrobech bylo 763 obětí. Už tehdy se ale říkalo, že to nemusí být konečné číslo," řekl Pehr. Němečtí pamětníci tvrdí, že mrtvých bylo přes dva tisíce.
Teprve v 90. letech se začalo o postoloprtském masakru mluvit více. A dokumenty z tajných archivů potvrdily, že střelbu v Postoloprtech řídili někteří čeští důstojníci armády či tajné služby.