Gore: chameleón v politickém vystupování
Al Gore byl po celou svou politickou kariéru mnohými pokládán za chladného intelektuála a škrobeného politika. Během volební kampaně však mnohdy ani sami členové jeho volebního týmu nevěděli, s čím Gore druhý den vystoupí. Zda uvidí vášnivého diskutéra schopného naklonit si davy nebo kybernetika chrlícího suché statistické údaje, či populistu bojujícího za zájmy běžných Američanů nebo profesora přednášejícího svým studentům.
V poslední době se Gore snažil napravit svoji pověst, pošramocenou mylnými či přehnanými tvrzeními. Proslulý je Goreův výrok, podle něhož pomohl při vynálezu Internetu. Jindy naznačoval svoji bojovou kariéru ve Vietnamu, kde ovšem pracoval v tiskovém oddělení.
Goreovo předurčení na prezidentský úřad
Podle pozorovatelů málokterý z kandidátů na amerického prezidenta byl kdy pro tento úřad předurčen tak jako Gore. Bývalý člen Sněmovny reprezentantů, senátor a syn senátora vyrůstal ve Washingtonu obklopen nejvyšší politikou. Jeho otec byl 32 let členem Kongresu za stát Tennessee. Za týž stát zahájil v roce 1976 politickou kariéru i Al Gore jako člen Sněmovny reprezentantů, od roku 1984 zaujal za stát Tennessee místo v Senátu, kde byl členem branného výboru. V roce 1988 se neúspěšně pokoušel získat za Demokratickou stranu nominaci na prezidentský úřad. O nejvyšším úřadě uvažoval i v roce 1992, nakonec se rozhodl nekandidovat.
Spojenec a poradce Clintona
Nominaci Demokratické strany vyhrál Bill Clinton, který si Gorea vybral za viceprezidenta. V této funkci, v níž měl na starosti mimo jiné vědu, kosmický výzkum, telekomunikace a životní prostředí, se Gore stal jedním z nejbližších Clintonových spojenců. Podařilo se mu například prosadit plán dotující zavádění Internetu do amerických škol.
Gore hraje důležitou roli i v zahraniční politice. Kvůli blízkým vztahům s ruskými vůdci se stal terčem kritiky republikánů, kteří ho několik dní před volbami obvinili, že roku 1995 jako viceprezident souhlasil s ruskými prodeji "nebezpečného" vojenského zařízení Íránu, a že dostatečně neinformoval Kongres.
Finanční skandál
Goreovu pečlivě budovanou pověst charakterního člověka narušil v roce 1997 skandál ohledně peněz pro volební kampaň v roce 1996. Gore tehdy čelil obvinění z nelegálního financování předvolební kampaně. Nakonec byl zproštěn obvinění stejně jako v případu účasti na shromáždění v kalifornském buddhistickém chrámu, kde měli demokraté od zahraničních dárců získat přes 65 tisíc dolarů.
Goreova politika
Stane-li se prvním mužem Spojených států, chce Gore svou vládu budovat na úspěších svých předchůdců, tedy mimo jiné na růstu ekonomiky a snížení kriminality. Prioritou pro něho bude také zlepšení školství, posílení sociálního zabezpečení, rozšíření zdravotní péče a ochrana životního prostředí. Gore podporuje právo žen na interrupci, pozitivní diskriminaci a financování volební kampaně ze státních zdrojů. Hodlá prosazovat daňové úlevy pro střední vrstvy a tvrdší opatření proti některým obchodním partnerům, například Japonsku.
Na rozdíl od svého protivníka George Bushe je pro normalizaci obchodních vztahů s Čínou. Vyslovil se pro částečný protiraketový obranný systém bez vypovídání smluv o omezení protiraketové obrany s Ruskem.
Goreova biografie
Albert Arnold Gore se narodil 31. března 1948 ve Washingtonu. Po absolvování bakalářského studia politických věd na Harvardově univerzitě sloužil dva roky ve Vietnamu jako válečný zpravodaj. Po odchodu do civilu v roce 1971 se stal reportérem nashvillských novin The Tennessean a začal studoval filozofii a fenomenologii na Vanderbiltově univerzitě. Na stejné univerzitě se o tři roky později zapsal na práva, která však nedokončil, neboť se rozhodl kandidovat do Sněmovny reprezentantů.
Albert Gore je od roku 1970 ženatý, má tři dcery a syna. Jeho manželka Mary Elizabeth (52), přezdívaná "Tipper", vystudovala psychologii, pracovala jako fotografka a později jako psychologický poradce v týmu Billa Clintona. Jako první dáma se hodlá stát zastáncem bezdomovců, chudých a duševně chorých.
