Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po Clintonově návštěvě zmítá Kolumbií násilí

  13:10aktualizováno  13:10
Od odjezdu amerického prezidenta Billa Clintona minulou středu si násilné akce v Kolumbii vyžádaly nejméně 112 životů. Výbuch násilí iniciovaného většinou levicovými protivládními povstalci je spojován s Clintonovou nabídkou pomoci kolumbijskému prezidentovi Andrésovi Pastranovi ve výši 1,3 miliardy dolarů na boj proti narkomafii. Rebelové, kteří jsou drogovými kartely financováni, cítí, že se tím i oni dostanou pod palebnou sílu amerických dolarů a snaží se proto dát svoji nespokojenost co nejvíce najevo.
FARC je nejstarší a největší povstalecké hnutí v Kolumbii. Ve zbrani má podle různých zdrojů 15 až 20 tisíc mužů a žen.
V posledních dvou měsících FARC vystupňovala zejména útoky na venkovské policejní stanice. Přitom zabila desítky příslušníků bezpečnostních složek i civilistů. Letos padlo v bojích proti rebelům 231 policistů.
Kolumbie od roku 1964 prožívá nejdelší krvavou občanskou válku v Latinské Americe. Konflikt si vyžádal na 120 tisíc obětí. Jen v posledním desetiletí zahynulo na 35 tisíc lidí. Gerily navíc ročně unášejí na 2 500 osob, za které vyžadují výkupné; většinou žijí z prodeje drog.

O víkendu si násilnosti vyžádaly smrt nejméně 82 osob, z toho 22 policistů.

V neděli příslušníci levičáckých Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), maskovaní jako policisté, zabili sedm skutečných mužů zákona na policejní stanici v městečku Tomarrazon v severní provincii Guajira. V boji padl také jeden z povstalců.

Dalších 27 lidí bylo zabito při prudkých přestřelkách mezi bezpečnostními silami a rebely v západní Kolumbii. Mezi mrtvými bylo také 12 příslušníků FARC.

Jednání o příměří mezi FARC a vládou
V sobotu zástupci vlády a povstalců jednali v demilitarizované zóně na jihu země o možnosti uzavření příměří. V neděli kolumbijská vláda a levičácká gerilová organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) uveřejnily v Bogotě společné prohlášení, že 22. září spolu začnou jednat o možnosti uzavřít příměří.

Mezitím ovšem jiná, menší povstalecká skupina Národní armáda osvobození (ELN) vyhodila do vzduchu další část hlavního ropného potrubí, které je mimo provoz od konce srpna. Kolumbijská vláda už tak přišla nejméně o 130 miliard dolarů. Cílem útoku jsou ale i Spojené státy, neboť vrty jsou vlastnictvím především amerických naftařských společností.

Boj proti narkomafii financovaný Spojenými státy může vést k eskalaci konfliktu
Mnozí političtí pozorovatelé varují, že plán na boj proti narkomafii, finančně podporovaný americkou vládou, by mohl vést k eskalaci občanského konfliktu v Kolumbii, který trvá už přes 40 let.

Clintonova návštěva v Kolumbii koncem minulého týdne měla za cíl podpořit prezidenta Andrése Pastranu v boji proti pašerákům drog a levicovým rebelům, kteří chrání sklizeň plodin využitelných k výrobě narkotik.

Američtí a kolumbijští činitelé doufají, že pomoc ve výši 1,3 miliardy dolarů, poskytnutá na tyto účely, povstalce oslabí a přiměje je k jednání o míru, když jim vyschnou hlavní zdroje příjmů. Ty tvoří daně, které jim platí obchodníci zabývající se zejména prodejem kokainu

Kolumbijští sousedé se obávají o svoji bezpečnost
Kolumbijští sousedé - Brazílie, Venezuela, Pera, Equador a Panama - se obávají, že se na jejich území budou snažit dostat tisíce pěstitelů drog, obchodníků s drogami a dalších uprchlíků před zákonem. "Chceme všechny naše sousedy uklidnit. Teritoriem naší bitvy je Kolumbie a bitva se proto bude odehrávat pouze v naší zemi," snažil se uklidnit okolní země mluvčí FARC Ivan Rios.

Nicméně Brazílie už začala posilovat bezpečnost na své 1 550 kilometrů dlouhé hranici s Kolumbií.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle španělských médií patří...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.