Dvě hodiny před vystoupením: "Nemohli byste mluvit, až dokončím scénu?!" hrozí při poslední zkoušce Boženka svým spoluhráčům, oblečeným do pyžam. "O přestávce jdu na jedno pivo a cigárko, snad mi to pak pude líp!"
Je jí šestatřicet, ale vypadá o patnáct let starší. V jedné minutě volna chce vyprávět svůj životní příběh, ale přerušuje ji prošedivělý bezdomovec Otík. Ještě před chvílí hrál kňučícího psíka, ale najednou podlehl nervozitě: "Kašlu vám na to, odcházím," strhává ze sebe pyžamo a opravdu mizí.
"Jo, hraju ráda," zapaluje si Boženka konečně cigaretu. "Díky divadlu už nejsem alkoholik jako dřív." Kdysi přijela z Ostravy. Bydlela postupně u dvou mužů, oba zemřeli. Skončila na ulici.
"Teď bydlíme i s našima voříškama v tramvaji číslo 57," doplňuje svoji přítelkyni Jirka. Je mu čtyřiačtyřicet, ale není vyšší než jedenáctiletý chlapec. Je shrbený, ve tváři prošedivělé vousy: "Vjíždíme si někdy s dalšími herci do vlasů, ale nakonec se to srovná," směje se.
Může se vůbec tohle představení podařit? Byly k něčemu ty pravidelné středeční zkoušky v redakci bezdomoveckého časopisu Nový Prostor? Mladý režisér Miroslav Drábek své herce uklidňuje: "Je to dobrý, jen si nezapomeňte pořádně zapnout pyžama, ať nevypadáte jako vandráci!" "Ale vždyť my jsme," smějí se bezdomovci.
Některým byste skutečně nejraději podstrčili dvacetikorunu, ale jiní dokážou život na ulici maskovat. Večer se jim daří, už po první absurdní scénce se diváci smějí. A nikomu nevadí, když Jirka nepoví svou větu úplně včas. "Mně se tahle hra tolik líbí, protože je ze života," šeptá Boženka.
Možná hlavně z jejího - v jednu chvíli se jakýsi Myškin válí na domovní chodbě, protože na něj v pokojích nezbylo místo. Sousedi ho naštvaně překračují a nakonec volají na pomoc milicionáře.
Představení vrcholí hlučným potleskem. "A co bude teď?" přemýšlí Boženka s Jirkou. "Dostaneme sto padesát nebo dvě stě korun a to se hodí." Pak si vyzvednou od kamarádů psy a vrátí se do své tramvaje. A ráno budou zase spolu. "Oba prodáváme Nový Prostor ve stanici metra Florenc," končí Boženka své vyprávění.
 Soubor pražských bezdomovců, kteří prodávají na ulici časopis Nový Prostor, zahrál ve středu večer v klubu Roxy hru Daniila Charmse s názvem "Jakou barvu má nic. Spíše tmavší". (10. dubna 2002) |
 Soubor pražských bezdomovců, kteří prodávají na ulici časopis Nový Prostor, zahrál ve středu večer v klubu Roxy hru Daniila Charmse s názvem "Jakou barvu má nic. Spíše tmavší". (10. dubna 2002) |
 Soubor pražských bezdomovců, kteří prodávají na ulici časopis Nový Prostor, zahrál ve středu večer v klubu Roxy hru Daniila Charmse s názvem "Jakou barvu má nic. Spíše tmavší". (10. dubna 2002) |
