Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po 67 letech se žena dozvěděla, jak zemřel její strýc u Sokolova

  10:07aktualizováno  10:07
Neteř bojovníka od Sokolova Kurta Wolfa si před třemi týdny v MF DNES přečetla zmínku o smrti strýce. Dlouho po osudech svého příbuzného marně pátrala. Až nyní se sešla s jeho spolubojovníkem i nejlepším kamarádem a poprvé slyšela, jak vypadaly poslední chvíle jejího strýce.

Kurt a Otto Wolfovi | foto: www.holocaust.cz

Linie československých obránců ukrajinského městečka Sokolova byly v březnu 1943 už dávno protrženy nacistickými tanky, avšak Kurt Wolf střílel na postupující útočníky dál z kulometu, jako by se ho smrt či hrozící zajetí netýkaly. A zajetí bylo tou horší variantou. Žida, který měl tolik "drzosti", že vstoupil do Československého polního praporu v Sovětském svazu, by totiž nacisté jistě před popravou nejdříve mučili.

Protitankový kanon, který Kurt Wolf jako kulometník bránil palbou před německou pěchotou, dostal přímý zásah, ostatky jeho obsluhy výbuch granátu rozmetal do všech stran. Avšak opodál zakopaný Wolf pálil dál. Až do té chvíle, kdy ho smrtelně zranil další výstřel z německého tanku.

Vyznamenání od Beneše

Pro Wolfovy příbuzné, kteří v roce 1968 emigrovali do USA, skončilo pětašedesátileté až dosud bezvýsledné pátrání po tom, za jakých okolností zahynul tento hrdina druhé světové války. A přispěla k tomu i MF DNES.

Když si totiž Wolfova neteř Eva Vavrečková přečetla v polovině března vzpomínku veterána bojů od Sokolova Alexandra Beera, jak ho Kurt Wolf prosil o ránu z milosti, musela v tu chvíli noviny v slzách odložit.

"Pro naši rodinu je to první zpráva o posledních chvílích Kurta. Věděli jsme jen to, že padl u Sokolova. Po válce ho prezident Edvard Beneš posmrtně vyznamenal křížem Československého vojenského řádu Bílého lva Za vítězství, z čehož babička s dědečkem usuzovali, že se choval statečně. Ale to bylo až dosud vše, co jsme věděli," říká Wolfova neteř Vavrečková.

Když se před několika dny setkala s Wolfovým spolubojovníkem Alexandrem Beerem, dozvěděla se konečně podrobnosti z posledních měsíců i minut strýcova života. Oba muži se stali nejlepšími přáteli při výcviku Československého polního praporu v Buzuluku.

Sašo, zastřel mě!

"Nacistům jsme při jejich prvním útoku vyřadili šestnáct tanků. Ustoupili a vrátili se už s šedesáti obrněnci. Rozpoutalo se pro nás úplné peklo," vzpomíná Beer, který tehdy u Sokolova velel minometnému roji. Když zahlédl, že palebné postavení Wolfova kanonu dostalo zásah, pomyslel si, že s kamarádem je konec. Nakonec mu to nedalo, aby se při ústupu nepodíval, zda Kurt přežil.

"Měl strašnou ránu v břiše, uniforma mu mokvala krví, a když si rozerval blůzu, odhalila se mu střeva. Prosil mě, abych ho zastřelil, že jako lékař moc dobře ví, že je s ním konec a že v žádném případě nechce, aby ho zajali nacisté," vypráví Beer.

Kamaráda vzal pod rukama a vlekl ho přes zamrzlou řeku. Po ledě se za nimi táhla krvavá šmouha a Kurt Wolf přitom neustále naléhal, aby ho Beer zastřelil. Minometník prožíval strašné dilema: sám byl už na konci sil a nechtěl umírajícího kamaráda opustit. Ještě dnes - po pětašedesáti letech - musí své vyprávění kvůli slzám několikrát přerušit. Stále si vyčítá, že nakonec vyslyšel Wolfovy prosby, aby ho opustil a sám přežil.

Nakonec nechal Kurtovi pušku a se zraněnou nohou se belhal k druhému břehu řeky. Udělal sotva pár kroků, když zaslechl výstřel. Kurt Wolf se střelil z pušky do úst. "Byl jen o dva roky starší a mnohem schopnější než já. A větší úspěchy měl také u děvčat," dodává válečný veterán Beer.

Nejsem felčar, chci bojovat!

Kurtu Wolfovi chyběla jediná státnice k lékařskému diplomu. Nabídky z velení praporu, aby vstoupil do zdravotnické jednotky, umíněně odmítal s vysvětlením, že felčarem může být až po válce, ale teď si chce v boji vyřídit účty s nacisty.

A nebyl zdaleka sám. V praporu sloužili podle historika Miroslava Brože inženýři či lékaři, kteří se zřekli důstojnických míst v týlu a narukovali raději v hodnostech vojínů do první linie.

Tím však tragédie rodiny Wolfů neskončila. Kurtova bratra Ottu upálili nacisté ve stodole pár dnů před koncem války. Válku přežili v lesích jen jeho rodiče s dcerou Felicitas. Až její dcera Eva se tedy dozvěděla o osudu strýce.

Kdo byl Kurt Wolf

Narodil se v roce 1915 v Lipníku nad Bečvou. Padl v bojích u Sokolova 9. března 1943. Velitel družstva 1. čety. V Buzuluku absolvoval školu pro důstojníky v záloze. Za hrdinství v bojích o Sokolovo byl posmrtně vyznamenán československým válečným křížem a sovětským Řádem rudého praporu. Posmrtně mu byl přiznán titul MUDr. a byl povýšen z četaře na poručíka. Prezident Beneš mu udělil vojenský řád Bílého lva za vítězství. Wolfovi rodiče se však nikdy nedozvěděli, za jakých okolností jejich syn padl a jak statečně se v bojích zachoval. V 50. letech byli jako Židé pronásledováni. Wolfova neteř se až po návratu z emigrace tento týden od Kurtova kamaráda dozvěděla o strýcových posledních chvílích. Setkání zprostředkovala MF DNES.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Problémem v jídlech pro děti je stále příliš mnoho vepřového masa.
O školníky a kuchaře je velká nouze. Na dvouměsíční volno už lidé neslyší

Základní i střední školy napříč celou republikou se potýkají s velkým nedostatkem nepedagogických pracovníků, tedy například kuchařů, školníků či účetních....  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.