Zleva Václav Votava (ČSSD) a Jiří Pospíšil (ODS) se zúčastnili předvolebního pořadu Otázky Václava Moravce speciál.

Zleva Václav Votava (ČSSD) a Jiří Pospíšil (ODS) se zúčastnili předvolebního pořadu Otázky Václava Moravce speciál. | foto: Petr Eret , ČTK

Plzeňští lídři kritizují řešení kauzy práv. Trvá dlouho, Pospíšil není nestranný

  • 116
Plzeň má už několik měsíců řadu lidí spojenu s kauzou právnické fakulty a jejích rychlostudentů. Toto téma dominovalo i dalšímu dílu Otázek Václava Moravce speciál, který se vysílal právě ze západočeské metropole. Debaty se zúčastnili lídři šesti stran, kteří se předháněli v návrzích, jak celou aféru řešit.

Pozvánku do studia dostali zástupci všech stran, které ve dvou nezávislých průzkumech ČT překročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.

Za sociální demokraty přišel do pořadu poslanec Václav Votava. Za ODS bývalý ministr spravedlnosti a současný děkan plzeňské právnické fakulty Jiří Pospíšil, za komunisty poslanec Karel Šidlo a za TOP 09 podnikatel Jaroslav Lobkowicz.

Za Věci veřejné dorazil do speciálu výkonný místopředseda strany Jaroslav Škárka a za Stranu zelených fundraiser neziskové organizace Martin Marek.

Volební model v kraji

ČSSD 28 %
ODS 22 %
KSČM 12 %
TOP 09 11 %
VV 9 %
SZ 6 %
------------------------------
SPO 4,5 %
KDU-ČSL 3 %
Suverenita 1 %
SPR–RSČ 1 %
Jiná strana 2,5 %
Průzkum agentur SC&C a STEM pro ČT

Odebírání titulů trvá dlouho

Hlavním tématem debaty bylo řešení aféry na plzeňských právech, která propukla loni v říjnu. Až dnes se rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dohodl s děkanem práv Jiřím Pospíšilem, že odebírání titulů problematickým absolventům právnické fakulty bude ležet na rektorovi. (o rozhodnutí čtěte zde)

Všichni účastníci se shodli na tom, že by měla akreditační komise získat větší pravomoci. S výjimkou samotného děkana fakulty Pospíšila nešetřili ani kritikou doby řešení, k odebírání titulů se prý mělo přistoupit už mnohem dřív. "Odebírání titulů mělo následovat jako jeden z prvních kroků. Jsem přesvědčen, že víc poškozuje ZČU doba nekonání po zjištění problému," řekl lídr komunistické kandidátky Karel Šidlo.

A lídr sociální demokracie Votava se do Jiřího Pospíšila pustil kvůli tomu, že je zároveň politikem a děkanem fakulty.

"Mám pochybnosti o nestrannosti Jiřího Pospíšila. Měl se rozhodnout, zda bude působit na akademické půdě a vzdá se politických funkcí, nebo bude jenom politik," řekl Václav Votava.

U rektora Průši, který je členem sociální demokracie, se podle něj jedná o odlišnou situaci. "Rektor Průša je řadový člen," uvedl Votava s tím, že u Pospíšila mu nevadí samotné členství, ale to, že je vlivným politikem. "Je předsedou krajské organizace ODS, členem výkonné rady strany. Budou přetrvávat pochybnosti, jestli je schopen řešit tyto věci nestranně," konstatoval Votava.

"Akademické prostředí je svobodné, každý může mít své politické přesvědčení. Není nic špatného, pokud děkan nebo rektor kandiduje do parlamentu," reagoval na jeho slova Pospíšil. O post děkana navíc podle něj nikdo neměl zájem. "Myslím, že tady platí za dobrotu na žebrotu," dodal.

Co ještě řešili politici v debatě

Kromě kauzy plzeňských práv debatovali lídři politických stran také o státních maturitách a reformě vysokého školství. Všichni se shodli na tom, že státní maturity jsou důležité a souhlasí s nimi, ale v současné době nejsou dostatečně připravené. Studenti by navíc měli mít možnost si je nejdřív vyzkoušet nanečisto.

Politici mluvili také o reformě vysokých škol a o tom, zda je potřebné redukovat jejich počet. Podle Jiřího Pospíšila by k určité redukci dojít mělo, neměl by se ale výrazně snižovat poměr mladých lidí studujících na univerzitách. Místo toho je prý třeba zaměřit se na kvalitu vysokých škol. S tím souhlasili i ostatní lídři stran, podle Václava Votavy by měly školy také více reagovat na pracovní trh a na potřeby zaměstnavatelů. Podle Martina Marka (SZ) by mělo dojít ke slučování veřejných škol.

Pospíšil se ohradil také proti kritice rychlosti řešení kauzy. Podle něj se nyní intenzivně připravují všechny podklady, na jejichž základě se o odebírání titulů rozhodne. Na fakultě už podle něj došlo k řadě podstatných kroků - byla propuštěna čtvrtina vyučujících, připravilo se nové přijímací řízení, škola má nový kreditní systém.

"Pokud to neobhájím (před akreditační komisí), nesu za to následky," ujistil Pospíšil. Zprávu má předložit v květnu. Poté se podle něj také rozhodne, zda povede práva i nadále. Pospíšilův mandát měl totiž být jen reformní a plánovalo se, že skončí v květnu do sněmovních voleb.

Průzkum: Vyhrají socialisté, nováčci jsou za zády komunistů

Podle bleskového průzkumu STEM a SC&C pro Českou televizi by v Plzeňském kraji ve volbách do Sněmovny zvítězili sociální demokraté se ziskem 28 procent hlasů. Socialisté by si tak po čtyřech letech vyměnili pozici s ODS, které průzkum přiřkl druhé místo a 22 procent.

Třetí KSČM by uhájila pozici, ale nováčci TOP 09 a Věci veřejné komunistům dýchají na záda. Nad pětiprocentní hranicí by se udržela ještě Strana zelených. Politikům z KDU-ČSL průzkum signalizuje třemi procenty propad.

V minulých volbách do Sněmovny bylo v kraji k zisku jednoho místa v parlamentu nutné získat zhruba osm procent hlasů. Proto v roce 2006 lidovci a zelení nezískali v kraji poslance, ačkoli se dostali nad pět procent.

V posledních volbách do Sněmovny získala vítězná ODS v kraji necelých 37 procent, a to pro ni znamenalo pět křesel. Druzí socialisté měli před čtyřmi roky v kraji přibližně o pět procent méně než ODS, což znamenalo čtyři posty v parlamentu.

otázky václava moravce speciál

Série předvolebních debat České televize ze všech čtrnácti krajů včetně Prahy, kde maraton debat poslední květnovou středu skončí, odstartoval 17. února v Karlovarském kraji - viz Do předvolební debaty ČT o karlovarské losovačce pronikly i Věci veřejné.

Pak následovala debata v Libereckém kraji - viz Koktejl z volební debaty: protřepat vtipy a fráze, řešení nemíchat.

Třetí v pořadí byl Pardubický kraj, kde spolu lídři sice neválčili, na rytířský souboj ale došlo.

Poté se lídři Vysočiny v debatě předháněli, kdo je větší patriot a zemědělec.

Minulý týden se vysílal speciál z Královéhradeckého kraje, show "vyfoukl" politikům divadelník Krofta

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video